Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vědci přečetli poničený biblický text z 3. nebo 4. století +VIDEO

Izrael, ilustrační foto
Izrael, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Jeruzalém - Vědcům se podařilo přečíst biblický text z pergamenového svitku, který byl před mnoha stoletími vystaven ohni, takže jej pro jeho křehkost nebylo možné rozvinout.

Ohořelý svitek byl nalezen v klenutí synagogy starobylé židovské komunity poblíž Mrtvého moře už v roce 1970, ale zůstal svinutý. Poškodil jej požár, při němž byla synagoga někdy kolem roku 600 zničena.

O úspěchu odborníků z Jeruzaléma a univerzity v Kentucky informoval časopis Science Advances. "Nejenže jsme dokázali rozeznat písmo, ale bylo i čitelné. Zajásali jsme," poznamenal William Seales, který pracuje na katedře počítačové vědy na univerzitě v Kentucky.

Text pochází z 3. nebo 4. století a obsahuje pasáž z třetí knihy Starého zákona Leviticus. Podle Sealese je svitek nejstarším nalezeným hebrejským textem náležejícím k Pentateuchu.

Vědcům se podle BBC vůbec poprvé podařilo přečíst tak starý dokument, aniž ho fyzicky rozevřeli. Stalo se tak díky technice počítačové tomografie. "Velice nás překvapila kvalita těch snímků. Většina toho textu je stejně čitelná nebo skoro tak čitelná jako svitky od Mrtvého moře, které se našly neporušené," sdělil Michael Segal z Hebrejské univerzity.

Témata:  bible vědci Izrael

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 14:27

Velký comeback Evy Herzigové. Tohle rovných 30 let nedělala

Eva Herzigová o sobě nedává vědět tolik jako v minulosti, ale na modelingovém poli je stále aktivní. Partneři slavné společnosti Pirelli se o tom přesvědčí už za pár měsíců. A těšit se mohou i na další slavné ženy. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.