Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Alarmující zpráva: Pouhých deset zemí hostí většinu uprchlíků

Uprchlíci, ilustrační foto
Uprchlíci, ilustrační foto
Foto: UNHCR

Londýn - Zátěž, kterou zemím způsobuje světová uprchlická krize, je nerovnoměrně rozložená. Většina uprchlíků žije v pouhých deseti státech světa, uvedla v dnes zveřejněné zprávě organizace na ochranu lidských práv Amnesty International.

Boje v Sýrii, Afghánistánu, Burundi a Jižním Súdánu zvýšily podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) letos počet uprchlíků na světě na rekordních 21,3 milionů. Padesát osm procent uprchlíků, kteří jsou jako takoví uznáni UNHCR, přitom našlo útočiště v jedné z pouhých deseti zemí světa. Jsou jimi Jordánsko, Libanon, Turecko, Pákistán, Írán, Čad, Etiopie, Keňa, Uganda a Konžská demokratická republika."Zodpovědnost ochraňovat uprchlíky je velmi nerovnoměrně rozdělená," uvedl mluvčí UNHCR William Spindler.Právě nerovnoměrné rozdělení zátěže způsobené miliony uprchlíků krizi ještě zhoršuje, uvedla Amnesty International ve své zprávě. Hostitelské země, z nichž většina patří k těm chudším na světě, totiž nemají dostatek prostředků na to, aby se o uprchlíky postaraly. Řada z lidí na útěku se tak chtě nechtě vydává na nebezpečnou cestu do Evropy či Austrálie."Dětem se nedostává vzdělání, lidé nemají dostatek jídla," uvedla Audrey Gaughranová, ředitelka Amnesty International pro globální otázky. Současná situace je podle ní "nespravedlivá a neudržitelná". Organizace proto vyzvala vyspělé země, aby přijaly více uprchlíků a to na základě své schopnosti se o ně postarat.

Témata:  AI (Amnesty International) uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.