Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Navalnyj je podle Amnesty International opět vězněm svědomí

Alexej Navalnyj
Alexej Navalnyj
Foto: Twitter

Mezinárodní lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) dnes oznámila, že se po pečlivém zvážení rozhodla znovu zařadit ruského opozičního představitele Alexeje Navalného mezi vězně svědomí poté, co se v únoru rozhodla toto označení v jeho případě přestat používat.

K přehodnocení únorového kroku organizaci vedla skutečnost, že její rozhodnutí podle ní zneužil ruský režim k ospravedlnění dalšího porušování Navalného práv, sdělila ve zveřejněném prohlášení. Ředitelka české AI Linda Sokačová zároveň v tiskové zprávě uvedla, že organizace má obavy z jeho úmrtí ve vězení.

AI označila Navalného poprvé za vězně svědomí v lednu letošního roku, když politika zadržely ruské úřady bezprostředně po jeho návratu z Německa, kde se několik měsíců léčil a zotavoval z otravy nervově paralytickou látkou. O měsíc později se však AI rozhodla přestat takto Navalného nazývat kvůli jeho prohlášením z let 2007 a 2008, která z jejího pohledu mohla být obhajobou nenávisti. I nadále však vyzývala Kreml k jeho propuštění.

Vězeň svědomí je termín vytvořený přímo AI k označení lidí vězněných nebo jinak fyzicky omezovaných na základě jejich přesvědčení, původu nebo postavení.

"Ruský režim a jeho příznivci zneužili toto naše interní rozhodnutí, které jsme neměli v úmyslu zveřejnit, k dalšímu porušování Navalného práv," stojí ve zprávě AI. Ochránci lidských práv zároveň napsali, že ruský režim se pokusil Navalného odstranit otravou a že opoziční předák nebyl uvězněn za žádný prokázaný trestný čin, ale za to, že kritizuje vládu za korupci a požaduje právo podílet se na veřejném životě. Moskva obvinění, že by za Navalného otravou stála, důrazně odmítá.

„Máme velké obavy, že by mohl ve vězení zemřít," sdělila ředitelka české pobočky AI Sokačová a doplnila, že veřejnost může vyzvat k Navalného propuštění tím, že připojí svůj podpis k petici.

AI upřesnila, že celkově přehodnotila svůj přístup k používání označení "vězeň svědomí" a nechce ho nadále upírat lidem pouze na základě jejich vystupování v minulosti. Podotkla však, že pokud někomu tento status přisoudí, neznamená to, že se plně ztotožňuje s jeho názory.

Amnesty v únoru nespecifikovala konkrétní výroky Navalného, kvůli kterým se tehdy rozhodla mu status odebrat. Čtyřiačtyřicetiletý Navalnyj však čelí kritice za své starší nacionalistické výroky zaměřené proti ilegálním imigrantům a za účast na pravidelných nacionalistických pochodech před lety, napsala dříve agentura Reuters a zmínila video z roku 2007, na kterém aktivista volá po deportaci migrantů. "Máme právo být Rusy v Rusku. A budeme hájit toto právo," cituje Navalného Reuters. Podle agentury AFP se kdysi uchyloval k rasistické a nacionalistické kritice migrantů ze Střední Asie a Kavkazu.

Navalnyj loni v srpnu zkolaboval při vnitrostátním letu ze sibiřského Tomsku do Moskvy. Letoun musel přistát v Omsku, kde byl kritik ruského režimu hospitalizován. Později úřady svolily s přepravou pacienta v bezvědomí do Berlína, kde se se zotavil. Podle Německa byl kritik Kremlu otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, kterou vyvíjel někdejší Sovětský svaz. Otravu touto látkou potvrdila Organizace pro zákaz chemických zbraní. Navalnyj připisuje útok tajné službě FSB a ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi.

V lednu byl opoziční představitel zadržen přímo na letišti při návratu z Německa. V únoru mu pak ruský soud změnil dříve uložený podmíněný trest za zpronevěru na nepodmíněný a poslal ho zhruba na 2,5 roku za mříže.

Témata:  Alexej Navalnyj AI (Amnesty International)

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.