Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Chilští poslanci zakázali výstavy Pinochetových fotek

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Google

Santiago de Chile - Chilský parlament schválil dokument, v němž označil exprezidenta Augusta Pinocheta (1973-1990) za "nejnásilnějšího a nejzločinnějšího vládce v historii Chile". Za jeho režimu bylo popraveno či zmizelo přes 3000 lidí, další tisíce jich byly mučeny.

Text přijali poslanci ve středu 5. října, právě v den výročí referenda z roku 1988, v němž se Chilané 56 procenty hlasů vyslovili pro konec Pinochetovy vlády. Ta skončila na jaře 1990.

Pinochet, který zemřel před deseti lety, byl podle dokumentu diktátorem a "architektem teroristického státního aparátu". Text byl přijat 69 hlasy, 23 poslanců z celkových 120 bylo proti a šest se jich hlasování zdrželo. Poslanci v něm také vyzývají ministerstvo obrany, aby zajistilo, že se nebudou v budovách státní správy vystavovat Pinochetovy fotografie a nebudou mu vzdávány žádné armádní pocty.

Mnozí Chilané nicméně vyzdvihují Pinochetův lví podíl na chilském hospodářském zázraku a oceňují, že vyvedl zemi z hluboké ekonomické krize. Sám Pinochet kdysi zdůvodnil puč, jímž se v září 1973 dostal k moci tím, že "zachránil zemi před komunismem".

Spravedlnosti Pinochet nikdy nedošel. Obviněn byl v několika kauzách, včetně zpronevěry 27 milionů dolarů nebo řady vražd levicových aktivistů. Před soudem stanul i v kauze operace Kondor, během níž v 70. letech vojenské režimy několika zemí jižní Ameriky koordinovaně odstraňovaly své odpůrce, mimo jiné shazováním z letadel do moře. Oběťmi těchto akcí se stalo na 30.000 lidí, nejvíce Chilanů. I v této kauze bylo Pinochetovo stíhání zastaveno ze zdravotních důvodů.

Témata:  Chile August Pinochet

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.