I přes značnou problematiku roste obliba referend. Co za tím vězí?

Referenda mají známá úskalí - komplikované politické rozhodnutí zredukují na dvě možnosti. Jsou snem každého demagoga, populistům umožňují těžit politické body ze strachu ve společnosti a voliči díky nim mohou dát najevo svou nespokojenost, byť s daným referendem třeba vůbec nesouvisí.

V období politické nejistoty a velkých změn se počet referend dramaticky zvyšuje, říká profesor politické vědy a autor knihy s názvem Referenda ve světě Matt Qvortrup. Odhaduje, že zatímco v 60., 70. a 80. letech se počet referend pohyboval kolem deseti za rok, dnes jejich počet dosahuje téměř 50 ročně.

"Referenda se objevují, když je systém politických stran v pohybu a ve chvíli, kdy politici nevědí, kdo jsou jejich stoupenci," vysvětluje Qvortrup.

Politik může s pomocí referenda vyřešit problém, kvůli kterému by jinak mohl přijít o hlasy. Prohrané referendum totiž politikovi málokdy zničí kariéru.

Mezi roky 1970 a 2000 si politici byli víceméně jisti tím, kdo je volí a proč. V tomto období vládly středopravicové a středolevicové strany, kterým většina voličů důvěřovala. V mnoha zemích už to tak není, politika je chaotičtější a voliči jsou skeptičtější.

Referendum mnohdy rozhodne, zdali má daná strana důvěru občanů. Čím déle je strana u moci, tím je pravděpodobnější, že referendum rozhodne v její neprospěch. Návrat referend může znamenat, že nám nepřímá demokracie už nevyhovuje. Lidé jsou dnes individualističtější, říká Qvortrup.

Qvortrup věří, že by referenda měla sloužit pouze k řešení zvlášť závažných otázek a v ojedinělých případech, kdy "rozhodnutí nenávratně ovlivní lidské životy". V opačném případě by politici měli být odvážnější, v období voleb seznámit voliče s důležitými částmi své politiky a přijmout výsledky voleb. "Referenda jsou volbou zbabělců," řekl Qvortrup.

Témata:  referendum,  Velká Británie,  volby