Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Normandská čtyřka se dohodla na cestovní mapě k Ukrajině

Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Petr Porošenko, ukrajinský prezident
Foto: president.gov.ua

Berlín - Nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska se ve středu večer na berlínském jednání o východní Ukrajině dohodli na vytvoření takzvané cestovní mapy, která by měla vést k míru. Po schůzce to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ministři zahraničí by ji měli vypracovat v listopadu.

Porošenko po téměř pětihodinovém jednání podle agentury DPA dále řekl, že se Rusko a Ukrajina shodly na přítomnosti ozbrojených jednotek Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v oblasti bojů na Donbasu. Porošenko také souhlasil se začátkem stahování vojáků ze čtyř nových oblastí na východě Ukrajiny.S oddělením bojujících stran na třech místech fronty počítala už dílčí dohoda ze září. Přestože přesun znepřátelených jednotek měl být hotov do tří dnů, nárazníková zóna byla zatím vytvořena jen na dvou místech.Pokud i ostatní účastníci berlínského jednání normandské čtyřky výsledky potvrdí, překoná nejspíš summit očekávání. Německá kancléřka Angela Merkelová ani další představitelé čtveřice evropských zemí od setkání žádné velké změny neočekávali.Konflikt na východní Ukrajině si za více než dva roky vyžádal přes 9600 obětí a na 22.000 zraněných.

Témata:  Petr Porošenko Ukrajina

Související

Aktuálně se děje

22. listopadu 2025 20:44

Ewa Farna vyrazila dech fanouškům: U dvou nekončí, na cestě je třetí

Zpěvačka Ewa Farna (32) oznámila skvělou novinku, která potěší její fanoušky: její vyprodaná koncertní vystoupení v pražském Edenu se rozrostou o třetí přídavek. Tuto šťastnou zprávu sdělila Ewa na sociální síti velmi originálním a vtipným způsobem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Komentář

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní.