Do které země uprchlíci utíkají nejčastěji a proč? Výzkum ukázal nečekané věci

Odborníci pracovalí s více než 400 žadateli o azyl, kterých se ptali na jejich motivaci jít do Švédska. A odpověď byla jednoznačná – jako hlavní důvod migranti uváděli fakt, že v zemi už dlouho panuje mír. Švédsko oslavilo v roce 2014 200 let míru, zároveň má pověst jedné z nejvíce přátelských zemí.

Celkem 74 procent dotazovaných uvedlo, že si Švédsko vybralo kvůli dlouhotrvajícímu míru. „Někteří z nich také považují za výhodu dostupnost dobrého vzdělání pro dospívající a děti, tvrdí, že Švédsko je dobrá země pro výchovu dětí," uvádí se ve zprávě.

Zhruba šest procent respondentů uvedlo, že si vybralo Švédsko kvůli jeho velkorysé ekonomické podpoře uprchlíkům, 24 procent však uvedlo, že věří, že zde existují dobré možnosti, jak si najít práci, 19 procent uvedlo, že si ho vybralo, protože bylo velkorysé při přijímání uprchlíků.

Dva poslední body jsou však podle serveru diskutabilní. Na začátku tohoto roku totiž země výrazně zpřísnila své azylové zákony. A podle informací národní agentury zaměstnanosti Arbetsförmedlingen, bylo v srpnu 21,6 procenta lidí narozených mimo Švédsko nezaměstnaných - ve srovnání s 4,2 procenty rodilých Švédů.

Uprchlíci prý musí čelit rasismu i špatnému zacházení

Každý čtvrtý respondent v průzkumu uvedl, že byla jejich očekávání života ve Švédku překročena, ale stejně tak se mnozí domnívali, že se jejich představy nesplnily. Zároveň však 95 procent z nich uvedlo, že má v úmyslu zůstat ve Švédsku poté, co získá povolení k pobytu.

Jeden z pěti běženců uvedl, že musel čelit rasismu ze strany úředníků nebo švédských občanů. Nejlepší přijetí prý cítí ze strany pracovníků úřadu pro migraci a škol jejich dětí, nejhůře pak s nimi prý zachází v azylových ubytovnách a v pracovních agenturách.

Polovina žadatelů o azyl uvedla, že měla problémy se svým fyzickým zdravím. Každý druhý z nich už podstoupil také léčbu. Jeden ze tří respondentů uvedl, že by chtěl navštívit psychologa, ale že nedostal příležitost.

Podle výzkumníků monotónnost v jejich životě způsobuje únavu a vyvolává pocit osamělosti, protože mnozí migranti žijí daleko od svých rodin. Navíc se obávají o svou budoucnost a starosti jim dělá i situace v jejich domovských zemích. Navíc jim přitěžuje dlouhé čekání na rozhodnutí o udělení či neudělení azylu.

Carlos Rojas, vedoucí výzkumníků, uvedl: „Začali jsme pracovat na této studii, když jsme zjistili, že všichni mluví o azylu, ale nikdo mluvil s nimi (...) Vyvinuli jsme metody, struktury a aktivity pro žadatele o azyl, které nám pomohou lépe pochopit, jak vnímají svou situaci."

Rozhovory byly vedeny se 456 žadateli o azyl ze zemí jako je Sýrie a Somálsko. Průzkum probíhal v 16 různých městech po celém Švédsku od listopadu 2015 do května 2016.

Témata:  Švédsko,  uprchlíci