Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

O útocích v Paříži a Bruselu se rozhodl někdo z vysoce postavených vůdců IS

Hala letiště Zaventem po výbuchu
Hala letiště Zaventem po výbuchu
Foto: Reprofoto YouTube

Brusel - Atentáty v Paříži a letos v březnu v Bruselu, které loni provedl islamističní teroristé, byly provedeny na příkaz vrchních pater Islámského státu. Informuje o tom agentura AFP.

Atentáty v Paříži z 13. listopadu 2015 si vyžádaly 130 obětí, při útocích v Bruselu letos 22. března přišlo o život 32 lidí. K atentátům se přihlásil IS.

Útoky v obou metropolích údajně vykonala stejná teroristická buňka a po některých z jejích členů se stále pátrá. „Vyšetřování zdaleka nekončí, a to na francouzské i na belgické straně," poznamenal belgický federální prokurátor Fréderic Van Leeuw

Teroristická buňka se řídila rozkazy z „velmi vysoko" postaveného článku velení radikální organizace Islámský stát (IS), uvedl dnes prokurátor.

Prokurátor však neupřesnil, zda rozkazy k útokům dorazily z oblasti, kterou IS ovládá v Iráku, nebo v Sýrii. Dodal ale, že někteří velitelé IS se pohybují mezi oběma státy, aby se vyhnuli náletům koalice vedené Spojenými státy.

K úterní zprávě, že jedním z organizátorů teroristických útoků v Paříži a Bruselu je podle vyšetřovatelů belgicko-marocký islamista Oussama Atar, pobývající nyní v Sýrii, Van Leeuw řekl, že jde o „jednu z pracovních hypotéz", kterou je však nutné ještě ověřit.

Témata:  teroristické útoky v Paříži teroristické útoky v Belgii

Související

Aktuálně se děje

14:50

Vztahy mezi Slovenskem a Ukrajinou jsou na bodu mrazu. Přitom před Ficem šlo o blízké partnery

Vztahy mezi Ukrajinou a Slovenskem se nadále zhoršují. Obě země si v rámci narůstajícího napětí vzájemně předvolaly velvyslance, přičemž rétorika mezi jejich lídry se výrazně přiostřila. Premiér Robert Fico označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „nepřítele“, zatímco Kyjev na oplátku označil Fica za „hlásnou troubu Kremlu“. K nejvýraznějšímu zhoršení vztahů došlo zejména od počátku letošního roku, přestože Slovensko Ukrajinu dlouhodobě podporovalo – od Oranžové revoluce v roce 2004, přes ruskou anexi Krymu v roce 2014, až po invazi Moskvy v roce 2022.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy