Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obama kritizoval země NATO, které nedávají na obranu dost peněz

Barack Obama, americký prezident
Barack Obama, americký prezident
Foto: kremlin.ru

Atény - Americý prezident Barack Obama dnes na tiskové konferenci v Aténách po boku řeckého premiéra Alexise Tsiprase kritizoval země NATO, které nevydávají na svou obranu dohodnutá dvě procenta svého hrubého domácího produktu.

Spojené státy už roky nesou hlavní tíži výdajů NATO a stále silněji volají po vyšším podílu Evropy na její vlastní obraně. Kritikou takzvaných černých pasažérů, kteří vydávají méně na obranu, než by měli, nešetřil v předvolební kampani ani zvolený americký prezident Donald Trump, který se ujme funkce 20. ledna 2017.

Přes dvě procenta HDP investují kromě USA (3,6 procenta) a Řecka (2,4) ještě Británie (2,2) a Estonsko (2,16). Této hranice se letos snaží udržet také Polsko, vyplývá z údajů bruselské centrály NATO.

Česká republika je s více než jedním procentem HDP na 22. místě z 28 zemí aliance, a to za Itálií a před Maďarskem.

Řecko po finanční krizi, která vypukla v roce 2008 a kvůli které nebylo s to splácet své horentní dluhy, zažilo nejhorší hospodářský propad od druhé světové války. Výměnou za tvrdá úsporná opatření od roku 2010 obdrželo od zahraničních partnerů tři záchranné programy.

Témata:  Barack Obama Alexis Tsipras NATO (Severoatlantická aliance)

Související

Aktuálně se děje

13. března 2025 13:44

Nic nebude. Felix Slováček prozradil, co mu řekla Dáda Patrasová

Turbulentním obdobím si v posledních týdnech prochází manželství Felixe Slováčka a Dagmar Patrasové. Napětí mezi nimi mělo v uplynulých dnech polevit v souvislosti se zdravotními potížemi jejich dcery. Jenže brzy může být zase všechno jinak. Slováček se totiž neudržel a něco zajímavého prozradil. 

Zdroj: Dan Šrámek

Další zprávy

Sýrie, ilustrační foto

Analýza

Brutální sektářské násilí v Sýrii otevřelo prostor pro Rusko a USA, zatímco aš-Šár upevňuje moc a formuje nový režim

Brutální sektářské násilí otřásající Sýrií se paradoxně stalo katalyzátorem nečekaného příměří mezi kurdskými silami a novou vládou vedenou Ahmadem Husajnem aš-Šárem. Chaos a krveprolití, které zasáhly pobřeží Středozemního moře, vytvořily politický prostor pro nové dohody – a této příležitosti se chopily nejen místní frakce, ale i globální mocnosti. Rusko a Spojené státy okamžitě zareagovaly a za zavřenými dveřmi v Radě bezpečnosti OSN zahájily jednání o budoucnosti Sýrie.