Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Unikátní objev: Jak zvířata vnímají magnetické pole Země?

Zebry
Zebry
Foto: Pixabay

Brno - Vědci z Masarykovy univerzity v Brně objevili, jak se zvířata orientují podle magnetického pole Země. Někteří živočichové mají schopnost na něj reagovat, dosud ale nebylo známo díky čemu.

Výzkum publikovali čeští vědci v prestižním americkém vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA. "Přišli jsme na to, že když vypnete protein kryptochrom v oku, živočichové ztratí schopnost vnímat směrovou složku magnetického pole. To je základní předpoklad pro kompas, abychom to mohli používat při orientaci v prostoru," řekl ČTK vedoucí výzkumného týmu, biolog Martin Vácha z Masarykovy univerzity.

I jiní vědci zjistili, že při vypnutí kryptochromu třeba u mušek octomilek, se také ztratila magnetická citlivost. Funkční test jejich magnetické orientace ale dosud neexistoval.

Pokusy provedli brněnští vědci na rusovi a švábovi americkém. Ti byli neklidní v situaci, kdy jim v počítačem řízeném systému velkých cívek rotovali se zemským polem. "Tento test nám po více než šesti letech práce nakonec umožnil předstihnout jiné světové laboratoře, protože jsme ukázali, že onen pozoruhodný protein kryptochrom je pro detekci směru magnetického pole nezbytný," vysvětlil Vácha.

Orientace podle magnetického pole byla dříve dokázána u některých savců. Světový objev například učinil český vědec Hynek Burda, který zkoumal skot na pastvinách po světě. Zjistil, že sudokopytníci preferují severojižní směr, podobná orientace byla pozorována i u lišek.

Témata:  vědci zvířata Masarykova univerzita Brno

Související

Aktuálně se děje

11:50

Leoš Mareš terčem Jana Krause. Schytal to za vizáž i pěvecké výkony

Do výročního dílu Show Jana Krause k dvaceti letům pořadu na televizní obrazovce přijal pozvání i Leoš Mareš. A je otázkou, zdali toho zpětně nelituje. Kraus, který nikdy neměl problém říkat věci narovinu, se do něj opřel hned několikrát. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.