Světem může otřást další spor.Tentokrát se týká i Japonska

The Question.ru uvádí názory historika-japanologa Andreje Razumného v tom smyslu, že Japonsko 2. září 1945 kapitulovalo, a to bezvýhradně. Oba státy nicméně ratifikovaly Moskevskou deklaraci o míru z roku 1956. Tento dokument umožnil sice rekonstituci diplomatických vztahů a iniciaci obchodní výměny mezi oběma zeměmi.

Avšak představuje „jen" jakýsi prolog k pokusu uzavřít mírovou dohodu. Doposud, což je důležité, tedy celých 60 let, problematika Kurilských ostrovů de facto brání finalizaci korektních vztahů mezi Tokiem a Moskvou. Jejich vztahy jsou samozřejmě lepší než ty mezi Severní a Jižní Koreou. Oboustranné nároky na „severní území", jak se o Kurilských ostrovech vyjadřují Japonci, komplikuje dialog.

The Question.ru tvrdí, že SSSR neratifikoval dohodu ze San Francisca z roku 1951, jelikož se jeho zástupcům údajně nelíbilo, že tato dohoda málo zohledňovala územní zájmy Číny, která byla v oblasti východní Asie z hlediska všech ostatních aktérů nejvíce poškozena.

Citovaný zdroj uvádí, že ve skutečnosti sovětskému vedení vadilo, že SSSR se již na Jaltské konferenci (1945) dohodl s Churchillem a Rooseveltem, že v rámci poválečného uspořádání světa mu bude navrácen jižní Sachalin, který Rusové ztratili v rusko-japonské válce r. 1905, dále že návdavkem dostane Kurilské ostrovy pod vlastní správu.

Problém byl pro sověty v tom, že dohoda ze San Francisca nepotvrzovala dřívější vyhlídky konzultované zmiňovanými lídry a Stalinem z Jalty. Novou dohodu tak podepsaly vítězné mocnosti s poraženými (za poražené mj. Japonsko), nikoli SSSR.

Mohlo by se zdát, že nynější Ruská federace „zdržuje" proces. Vladimír Putin se v září 2016 nechal slyšet, že obě strany budou hledat řešení, které by uspokojilo všechny. Jenže The Question.ru také apeluje, že dohody se mají dodržovat všechny, z toho nelze vynímat ani tu z Jalty 1945. Podle Jaltské dohody a na základě jednání z Postupimi (t. č. ještě bez „mírové dohody"), SSSR získal svou dnešní Kaliningradskou oblast a Klaipėdu. Polsko dle těchto dohod získalo Gdaňsk s přilehlým okolím.

Jednání Vladimíra Putina s premiérem Japonska Šinzó Abem v peruánské Limě v rámci zasedání APEC

Ort.ru sumuje, že v rámci APECu má Rusko těsné vztahy i s takovou zemí, jakou je Peru, ačkoli je dělí tisíce kilometrů vzdálenosti.  Rusko z Peru dováží ovoce, kávu, dary moře; Peruánci od Rusů získávají minerální hnojiva, technologické vybavení, vojenskou techniku včetně vrtulníků.

Peru tedy hostí summit APEC a ruský prezident Vladimír Putin se tu sešel s japonským premiérem Šinzó Abem. Detaily schůzky dávají o sobě jen tušit a vice se zřejmě dozvíme v prosinci, kdy ruský lídr navštíví Japonsko. Uvidíme, kdo s koho v prosinci.

Historické ohlédnutí

Po rusko-japonské válce Rusko, dodáváme, ztratilo v roce 1905 jižní Sachalin. Bylo to za premiérování Taró Kacura. Rusko na mírových jednáních v Massachusettsu reprezentoval na vyjednáváních neobratný diplomat. V důsledku toho Rusko pozbylo možnost pronájmu Liaotungského poloostrova, jakož i železnice v jižním Mandžusku.

Japonsko – ruský paradox

Rusko-japonská válka měla zajímavou dohru. Japonsko sice formálně zvítězilo, ale poražená strana nemusela platit žádné další reparace, což podpořil i tehdejší americký president Theodor Roosevelt. USA byly zainteresovány, aby Japonsko zase neposílilo v regionu zbytečně mnoho. Proto svolaly do Portsmouthu mírová jednání, kde Rusko neefektivně zastupoval Sergej Juljevič Vitte. Jelikož "prohrál" půlku Sachalinu, začalo se mu říkat v Rusku hrabě "Polosachalinský".

Možná proto současný president Vladimír Putin, znaje část národní historie, chce vystupovat tak, aby si vydobyl na paměti dějin nějaké jiné přídomky. Japonci nebyli ani tenkrát spokojeni s výsledky jednání v Massachusetts a již v roce 1910 porušili dohodu tím, že zahájili kolonizaci Mandžuska, a zahájili též anexi Koreje, ačkoli mezinárodně potvrzená dohoda zněla, že Korea zůstane jen v japonské sféře zájmů.

Témata:  Rusko,  Japonsko