Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jednání kolem brexitu budou tvrdá, vzkázal maltský premiér

Brexit
Brexit
Foto: Pixabay

Londýn - Maltský premiér Joseph Muscat dnes řekl, že Británie nemůže čekat, že její vztahy s EU budou po brexitu lepší, než jsou v současnosti. Podle Londýna naopak Spojené královtsví přistupuje k budoucím jednáním "v duchu dobré vůle" a bude chtít dosáhnout co možná nejlepšího výsledku.

"Nenastane situace, že by Spojené království získalo lepší dohodu, než má dnes," uvedl Muscat v rozhovoru pro BBC. Podle agentury AP tak pohřbil naděje některých Britů, že půjde o "jednoduchý rozvod".

Podle maltského premiéra se ale jednání Bruselu s Londýnem neponese ani v duchu vítězů a poražených. Brexit "nebude případem, kdy jeden vyhraje a jeden prohraje". "Všichni něco ztratíme," řekl.

Britské naděje, že by mohla země zůstat součástí jednotného trhu a zároveň omezit imigraci do země z ostatních zemí EU, je podle Muscata mylná. "To se prostě nestane," uvedl předseda vlády.

Britská premiérka Theresa Mayová před časem uvedla, že k aktivaci článku 50 lisabonské smlouvy, po které budou následovat přinejmenším dvouletá jednání, přistoupí na konci března příštího roku, tedy v době maltského předsednictví v Radě EU. Malta je bývalou britskou kolonií. Nezávislost na Spojeném království získala teprve v roce 1964. Nadále je členem Commonwealthu.

Témata:  Brexit Malta Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.