Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Obama nabídl kubánskému lidu "přátelskou ruku"

Barack Obama mluví v OSN
Barack Obama mluví v OSN
Foto: unmultimedia.org

Washington - Americký prezident Barack Obama dnes v reakci na smrt někdejšího kubánského vůdce Fidela Castra nabídl kubánskému lidu "přátelskou ruku". Obama a Raúl Castro oznámili novou kapitolu ve vztazích USA a Havany v prosinci 2014.

Obama vyslovil upřímnou soustrast Castrově rodině. "V našich myšlenkách a modlitbách jsme s kubánským lidem," uvedl. Až budou Kubánci v následujících dnech "vzpomínat na minulost a hledět do budoucnosti", musí vědět, že mají ve Spojených státech "přítele a partnera", řekl končící šéf Bílého domu.

Obrovský vliv "jedinečné postavy" Fidela Castra na lidi a na svět kolem zaznamená a bude soudit historie, řekl rovněž Obama.

Američané podle Obamových slov se současným vedením ostrovního státu "tvrdě pracovali" na tom, aby za sebou nechali minulost, která se šest desítek let nesla ve znamení "sporu a hlubokých politických neshod".

"Oteplování" vztahů mezi USA a Kubou:

17. prosince 2014 - Raúl Castro uvedl, že Kuba je připravena učinit spolu s USA kroky k normalizaci vzájemných vztahů. Kuba současně propustila pět let vězněného Američana Alana Grosse, za což USA podle agentur pustily na svobodu trojici Kubánců. Havana se rovněž rozhodla propustit 53 politických vězňů zadržovaných kvůli kritice kubánského komunistického režimu.

15. ledna 2015 - Spojené státy oznámily, že ruší některá omezení v hospodářských vztazích s Kubou. Klíčové hospodářské embargo zůstalo v platnosti, uvolnilo se ale cestování a peněžní transfery. Oficiálně padl zákaz dovozu kubánských doutníků.

26. ledna 2015 - Fidel Castro se vůbec poprvé vyjádřil k normalizaci vztahů mezi Kubou a Spojenými státy. V dopise uvedl, že Washingtonu sice nedůvěřuje, neodmítá ale mírové řešení konfliktů.

20. července 2015 - Sedm měsíců po oznámení o chystaném znovunavázání diplomatických vztahů mezi USA a Kubou oba státy vzájemně otevřely velvyslanectví.

14. srpna 2015 - Poprvé po 70 letech na Kubu přicestoval americký ministr zahraničí. John Kerry během jednodenní návštěvy vztyčil vlajku u budovy amerického velvyslanectví v Havaně, a formálně tak stvrdil obnovení diplomatických styků přerušených v roce 1961.

18. září 2015 - Spojené státy představily nové předpisy, které zmírňují některá omezení pro americké společnosti, které chtějí podnikat na Kubě. Nová pravidla se zaměřují na cestovní ruch, telekomunikace, internetové služby, bankovnictví a převod peněz a poprvé po více než 50 letech umožňují americkým firmám zřídit si zastoupení na Kubě.

26. ledna 2016 - Spojené státy přikročily k dalšímu zmírnění obchodního embarga vůči Kubě. Nová pravidla například umožňují americkým podnikům prodávat zboží kubánským odběratelům na úvěr či spolupracovat s kubánskou vládou na projektech v oblasti veřejné infrastruktury. Usnadňují i natáčení amerických filmů a televizních pořadů na Kubě.

20. - 22. března 2016 - Americký prezident Barack Obama uskutečnil historickou návštěvu Kuby. Jednalo se o první návštěvu prezidenta USA na karibském ostrově po 88 letech.

26. října 2016 - Valné shromáždění OSN takřka jednomyslně schválilo nezávaznou rezoluci, která odsuzuje americké hospodářské embargo vůči Kubě. Spojené státy se poprvé za 25 let, co je rezoluce přijímána, hlasování zdržely, stejně postupoval i Izrael.

Témata:  Barack Obama Fidel Castro Kuba

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.