Putin plánuje něco nekalého, komentuje politolog reorganizaci bezpečnostních složek Ruska

Příprava na masové protesty

Expert podotýká, že rozsah nedávné restrukturalizace zasáhl prakticky veškeré bezpečnostní orgány v Rusku. Oslabí především ministerstvo vnitra, které přichází o 170 tisíc příslušníků vnitřní bezpečnosti, 50 tisíc mužů ze zvláštních jednotek a pořádkových sil, soukromé bezpečnostní složky a kontrolu obchodu se zbraněmi - to vše přejde pod Národní gardu, vysvětluje Petrov.

Výměnou pak ruské ministerstvo vnitra získá 30 tisíc příslušníků Federální služby pro kontrolu narkotik (FSKN), vyjma generálů, a přibližně stejný počet pracovníků Federální migrační služby (FSM), nastiňuje politolog. Dodává, že obě služby však byly prakticky rozpuštěné a jejich vedení zásadně oslabeno.   

Mimo hru se ocitli jak Viktor Ivanov, bývalý šéf FSKN a hlavní osobní důstojník prezidenta Vladimira Putina, tak Konstantin Romodanovskij, bývalý šéf FMS a vlivná osoba na ministerstvu vnitra, deklaruje politolog. Poukazuje, že jejich místo fakticky přebral Viktor Zolotov, který byl od poloviny 90. let odpovědný za ochranu Putina. "On povede složku, která se pohybuje na pomezí mezi ohromnou vládní agenturou a tajnou službou o síle 400 tisíc mužů," konstatuje odborník.     

Petrov připomíná hlasy, které tvrdí, že Putin provedl tuto bezprecedentní reformu s cílem připravit se na otlačení masových protestů, které v zemi nevyhnutelně vypuknou, pokud se společensko-ekonomická situace bude nadále zhoršovat. "To je částečně pravda a z tohoto důvodu (ruské) úřady neustále posilují řady různých pořádkových jednotek a sil rychlé reakce," uvádí expert.    

Dle politologa je však důležitější způsob, jakým reforma mění rovnováhu sil v rámci ruské elity. Ta se ve skutečnosti výrazně přeskupovala během posledních dvou let, kdy stále více moci získávali tzv. silovici - především tajná služba FSB, armáda a čečenský vůdce Ramzan Kadyrov, který v zásadě sám ovládá separátní bezpečnostní struktury, poukazuje Petrov.  

"Nyní má všemocný ruský prezident k dispozici potenciální nástroj, který je odpovědný jen a pouze jemu," varuje odborník. Deklaruje, že se jedná o osobní armádu, kterou zatím nereguluje žádný zákon. Reforma zároveň dělí moc mezi siloviky v podobném duchu, v němž Putin v polovině minulého desetiletí transformoval FSKN ve svého druhu paralelní FSB, soudí Petrov. To podle něj rozpoutalo soupeření mezi uvedenými službami, což Putinovi umožnilo, aby na základě aktuální situace spoléhal vždy jen na jednu z nich a zároveň obě poštvával proti sobě.  

Návrat do 90. let

Politolog připomíná, že s propadem cen ropy se snížila i síla centrální ruské vlády. "Je to jako by se Rusko vrátilo do 90. let," píše expert. Též vzestup Viktora Zolotova označuje za paralelu k vzestupu Alexandra Koržakova, někdejšího šéfa bodyguardů tehdejšího prezidenta Borise Jelcina, před více než dvaceti lety. "Když Jelcinova popularita klesla na dno, Koržakov hájil zrušení prezidentských voleb. Totálně však prohrál s bývalým zástupcem předsedy vlády Anatolijem Čubajsem a jeho skupinou reformistů, kteří tvrdili, že volební proces musí proběhnout," připomíná Petrov. Soudí, že ačkoliv potřeba rušit prezidentské volby plánované na rok 2018 je minimální, Zolotov zůstává v pozici, kdy bude chránit Putinovy zájmy.  

Za největší vítěze vytvoření Národní gardy však expert označuje nejen Putina a Zolotova, jejichž vliv se dramaticky zvýšil, ale též celou prezidentskou gardu vedenou Jevgenijem Murovem. Naopak, za poražené považuje Petrov všechny ostatní siloviky - ministra vnitra Vladimira Kolokoceva, ředitele FSB Alexandra Bortnikova a do jisté míry též nejpopulárnějšího ruského ministra, šéfa obranného rezortu Sergeje Šoigua, či Ramzana Kadyrova, který vládne nejsilnějším speciálním jednotkám v zemi.

"Je mezi poraženými také ruský lid?" pokládá otázku politolog. "Jednoznačně, jelikož tato restrukturalizace posiluje siloviky a čekisty, kteří mají nyní osobní armády, namísto placené armády odpovědné veřejnosti," odpovídá si Petrov v zápětí. Za ještě více znepokojivý označuje expert skutečnost, že každá armáda musí jednat; jak se Putinova mocenská základna rozšiřuje, roste i riziko, že policie použije sílu nejen k potlačení protestů, ale i v rámci širšího politického dění.   

Petrov se domnívá, že zvýšená rivalita mezi bezpečnostními složkami pravděpodobně zvýší tlak také na byznysmeny. "Koneckonců, Národní garda je nový ochránce v jejich pochybné hře a bude se snažit získat peníze za ochranu, kterou byznys aktuálně platí jiným bezpečnostním složkám," předvídá odborník.

Dle politologa bychom nicméně neměli zapomínat, že je mnohem jednodušší vydat prezidentský dekret než skutečně realizovat restrukturalizaci. Rozsah změn, které Putin naplánoval, je totiž natolik velký, že potrvá roky, než se v tak ohromné zemi, jako je Rusko, uvede do praxe, zdůrazňuje odborník. Silovici tedy budou muset krom jednoduchého rozšíření svých jednotek vytvořit i novou hierarchii a vyjasnit si podstatu svých vzájemných vztahů, předpovídá závěrem Petrov. 

Témata:  Rusko,  Vladimír Putin