reklama

"Chce ukázat, že umí být kosmopolita, státník," řekl o Hoferovi politolog Thomas Meyer. "Snaží se rozptýlit obavy, že se Rakousko v případě zvolení prezidenta z FPÖ dostane do izolace," dodal.

V paměti mnoha Rakušanů totiž podle něj zůstává vzpomínka na rok 2000, kdy tehdejší členské země Evropské unie uvalily sankce na Rakousko kvůli účasti FPÖ ve vládě kancléře Wolfganga Schüssela. Jako jedna ze čtyř nečlenských zemí EU se k nim tehdy připojilo i Česko, kterému vládl kabinet v čele s premiérem Milošem Zemanem.

Zda návštěva u Zemana v Praze, ale také v Bělehradě, kde se v listopadu setkal se srbským prezidentem Tomislavem Nikoličem, může Hoferovi pomoci získat dodatečné hlasy, Meyer odhadnout nedokázal. "Každopádně obrázky, na nichž stojí v reprezentativním paláci se státními vlajkami a potřásá jinému státníkovi rukou, jsou (pro něj) dobré," upozornil.

Na rozdíl od Van der Bellena, který mezi nejdůležitější partnerské země Rakouska řadí země západní Evropy, především Německo či Itálii, Hofer tvrdí, že nejsilnější spojenci Rakouska jsou země takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko).

Kromě důkazu, že Rakousko nebude v případě jeho vítězství v mezinárodní izolaci, chtěl Hofer podle dalšího politologa vídeňské univerzity Martina Dolezala svými cestami získat voliče z řad imigrantů. Netýkalo se to podle něj ani tak návštěvy Prahy jako návštěvy Bělehradu. V Rakousku žije totiž asi 200.000 občanů srbského původu.

Ačkoli ani podle Dolezala nehrála sporná témata česko-rakouských vztahů v prezidentské kampani žádnou roli, nevylučuje, že se opět vynoří po volbách. "Je ale příznačné, že se o nich nehovoří v současnosti," uvedl a upozornil, že FPÖ byla v debatách o Benešových dekretech i Temelínu vždy nejradikálnější stranou a silně před lety vystupovala také proti členství Česka v EU. "Neřekl bych, že (FPÖ) změnila svůj názor, spíš se snaží být v současnosti zdrženlivá, protože (opak) by byl kontraproduktivní," dodal Dolezal.