Předvolební kampaň byla podle Rodta "na rakouské poměry dosti tuhá" a rozdělila společnost, zvlášť v otázce vztahu k cizincům. "Pokud bude zvolen Van der Bellen, tak neočekávám žádné velké změny," uvedl Rodt. Jiná by podle něj nicméně byla situace, kdyby zvítězil Hofer, který si podle něj rád hraje "s dost radikálními názory".
"Jak bylo vidět ve Spojených státech, ono to pak možná vyvolá nějakou tu vlnu, která se možná ani nedá moc dobře kontrolovat," tvrdí předseda Menšinové rady. "Když člověk je v menšině ve státu, tak radikální názory většinou bývají ke škodě," dodal s tím, že si nedovede představit, že by nějaký radikální názor mohl situaci vídeňských Čechů zlepšit.
Rodtovým favoritem je Van der Bellen. "Ne, že by byl z mého hlediska takový jedinečný, ale zkrátka spíš proto, že pan Hofer nepřipadá v úvahu. A volit se musí," uvedl.
Upozornil také, že pravicově populistická FPÖ, která často brojí proti imigraci a cizincům, nachází překvapivě podporu i u lidí, kteří mají kořeny v cizině. Hofer se v kampani velmi výrazně ucházel třeba o hlasy Rakušanů srbského původu.
Nedávné návštěvy kandidáta FPÖ u prezidentů Česka Miloše Zemana či Srbska Tomislava Nikoliče Rodt příliš nechápe. "To se nedá sladit s jeho (Hoferovým) postojem vůči cizincům," řekl. Sporná témata česko-rakouských vztahů jako Benešovy dekrety nebo jaderná energetika podle vídeňského Čecha ale tentokrát v kampani nezazněla. "Témata, která by se týkala sousedních států, nebyla vůbec," řekl. Vše podle něj zastínila debata o migraci.
Rakouských občanů, kteří se hlásí k českému původu je podle posledního sčítání lidu z roku 2001 asi 8000. Kromě vídeňských Čechů a Slováků uznává Rakousko za své původní menšiny ještě Romy, Slovince v Korutanech a Maďary a Chorvaty v Burgenlandu.
