Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Van der Bellen je novým rakouským prezidentem, ukázují první výsledky

Alexander Van der Bellen
Alexander Van der Bellen
Foto: Wikimedia Commons

Vídeň - V Rakousku skončily prezidentské volby. Poslední volební místnosti se zavřely v 17:00. Novým rakouským prezidentem bude zřejmě nezávislý kandidát s podporou strany Zelených Alexander Van der Bellen.

Novým rakouským prezidentem bude zřejmě nezávislý kandidát s podporou strany Zelených Alexander Van der Bellen. Podle průběžných výsledků zveřejněných stanicí ORF vede s 53,3 procenty nad kandidátem pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbertem Hoferem, který zatím získal 46,7 procenta. Předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache už volební porážku svého kandidáta uznal a Van der Bellenovi pogratuloval.

Hlasy jsou sečteny už v téměř 70 procentech volebních místností. Hlasy z korespondenčního hlasování se začnou počítat až v pondělí. Podle televizní stanice ORF je ale už nyní téměř jisté, že na náskoku Van der Bellena se nic nezmění.

Poměrně velký rozdíl v počtu hlasů, který voliči nakonec dali jednotlivým kandidátům, je překvapivý. Předvolební průzkumy do poslední chvíle předpovídaly velmi těsný souboj.

"Jsem nekonečně smutný, že to nevyšlo. Býval bych rád dával pozor na naše Rakousko," uvedl Hofer na facebooku. Svému rivalovi Van der Bellenovi pogratuloval a Rakušany vyzval, aby drželi pospolu a spolupracovali. Volební porážku svého kandidáta uznal už také předseda krajně pravicové FPÖ Heinz-Christian Strache. Ve vysílání ORF také vyloučil, že by se jeho strana znovu pokusila napadnout volby u ústavního soudu. Už před ním nezávislému kandidátovi poblahopřál i volební manažer FPÖ Herbert Kickl.

Van der Bellen v předvolební kampani zaujal vstřícný postoj k migraci a podpořil pokračování evropské integrace. Hofer naopak prosazoval omezení migrace i pravomocí Evropské unie.

Ministr vnitra Wolfgang Sobotka dnes uvedl, že jeho úřad nezaznamenal žádné nesrovnalosti během hlasování. "Díky bohu," dodal. Oficiálně dnes Sobotka žádné výsledky nevyhlásí. Už dříve uvedl, že předběžný výsledek oznámí až po sečtení korespondenčních hlasů, tedy nejdříve v pondělí večer. Nevyloučil, že oficiální výsledek vyhlásí dokonce až v úterý.

Na stranu kandidáta krajně pravicové FPÖ Hofera se dnes naopak postavila řada podobně smýšlejících politiků z celé Evropy. "Mnoho úspěchu" popřál Hoferovi například předseda nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, ve vítězství Hofera věří podle svého mluvčího také pravicově populistická Alternativa pro Německo (AfD). Na twitteru Hofera podpořila také politička francouzské krajně pravicové Národní fronty (FN) a neteř předsedkyně strany Marion Maréchalová-Le Penová. "Máš podporu patriotů z celého světa," napsala v němčině.

V květnu byl po sečtení hlasů z volebních místností na prvním místě Hofer, po přičtení hlasů z korespondenčního hlasování ale nakonec zvítězil Van der Bellen. Počet lidí, kteří si vybrali korespondenční způsob hlasování, je tentokrát oproti květnu o 20 procent nižší.

Ve Vídni panuje nervozita

Obyvatelé Vídně se dnes probudili do mrazivého, ale slunečného dne. Podle místních médií je to ale pro Rakousko také den "osudový", protože voliči rozhodují, zda jejich příštím prezidentem bude nezávislý kandidát podporovaný stranou Zelených Alexander Van der Bellen nebo člen pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Norbert Hofer. Pro řadu voličů, které oslovila ČTK, jde dnes o mnohem více, než o výběr kandidáta pravice nebo levice. Jde o rozhodnutí o dalším směřování země, o volbu mezi demokracií a populismem.

Rakušané letos volí prezidenta už potřetí, z prvního kola voleb postoupili právě Van der Bellen a Hofer, květnové druhé kolo ale kvůli formálním chybám při sčítání hlasů zrušil ústavní soud. Původní termín opakovaných voleb se pak navíc musel z 2. října kvůli problémům s obálkami na korespondenční volbu přesunout na druhou adventní neděli.

Rakouské úřady se nyní snaží, aby vše proběhlo tak, jak má. Nervozita je proto značná. "Nemůžeme si tentokrát dovolit žádné chyby," říká předseda volební komise, která dohlíží na průběh hlasování v budově úřadu okrsku Josefstadt. "Vy jste chtěl uvnitř filmovat? Jdeme vám říct, že se to nesmí, musel byste mít zvláštní povolení," říká skupina čtyř úředníků s deskami plnými dokumentů, kteří dohlíží na dění kolem volební místnosti. Nechtějí nic ponechat náhodě. Ani oni nechtějí riskovat, že by neúspěšný kandidát prezidentskou volbu opět napadl u soudu.

"Jsem hrozně naštvaná kvůli tomu, kolik za to vyhodili peněz," říká pětasedmdesátiletá paní Luise před volební místností v okrajové vídeňské čtvrti Simmering. V květnovém zrušeném hlasování tady jako v jediném z 23 okrsků rakouské metropole zvítězil kandidát FPÖ. Také paní Luise mu dala tentokrát svůj hlas. "Můj syn pracuje jako kuchař a dokonce i jeho kolegové, co jsou původně cizinci, budou hlasovat pro Hofera, aby nepřišli další (migranti) a nesebrali jim práci," dodává.

Téma migrace sehrálo v téměř roční předvolební kampani velkou roli. Heinz-Christian Strache, předseda krajně pravicové FPÖ, za niž kandiduje Norbert Hofer, dokonce řekl, že kvůli přílivu migrantů do země Rakousku hrozí občanská válka podobná té, jaká se v zemi odehrála ve třicátých letech minulého století.

Témata:  Rakousko Alexander Van der Bellen Norbert Hofer

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.