Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Doposud neznámá galaxie obíhá kolem nás, dostala název Crater 2

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: www.nasa.gov

Londýn – Vesmír je plný záhad a navzdory nejmodernější technice lidé stále mnoho o jeho tajemstvích nevědí. Důkazem může být i nový objev vědců, kteří našli doposud neznámou galaxii, která obíhá naši Mléčnou dráhu. Informoval o tom server Huffington Post.

Vědci odhalili novou galaxii, která je od té naší vzdálena asi 400 tisíc světelných let a ačkoliv jde o trpasličí galaxii, je čtvrtou největší, která tu naši obíhá.

Krom této nově objevené galaxie, která dostala název Crater 2, naši Mléčnou dráhu obíhá 49 dalších galaxií. Vědci se se ale domnívají, že jestliže o této tak dlouho nevěděli, mohli by v budoucnu najít další a toto číslo by se tak mohlo zvyšovat.

Ačkoliv se může zdát, že objekt galaktických rozměrů lze přehlédnout jen těžko, zřejmě za to může velká vzdálenost mezi hvězdami v galaxii Crater 2, díky které je velmi tmavá – jedná se o jednu z nejtmavších dosud objevených galaxií. Zřejmě se tak vědcům ukryla za své jasnější sousedy.

Doktor Vasily Belokurov, astrofyzik z Institutu astronomie Cambridgeské univerzity, uvedl, že jde o velmi vzácný objev. „Galaxie jako Crater 2 je svým způsobem neviditelným objektem," podotknul.

Stejně jako i další trpasličí galaxie je Crater 2 podle vědců velmi stará a obsahuje velké koncentrace záhadné temné hmoty. Právě tyto galaxie by proto vědcům mohly pomoci zjistit o podstatě temné hmoty více.

Témata:  vesmir galaxie objev

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 9:09

Vražda prostitutky v Hradci Králové objasněna. Pachatel má na svědomí i další útok

Policie ukončila vyšetřování případu loňské vraždy prostitutky čínské národnosti v Hradci Králové. Ukázalo se, že obviněný muž má na svědomí i další závažný trestný čin. V případě odsouzení mu hrozí až výjimečný trest. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.