Rakušané Evropu zachránili, Itálie nikoliv. Blíží se konec EU?

Zcela jiná realita

Mnoho vlivných médií - mezi nimi The Guardian a The Financial Times, na rozdíl od například The Economist - doufalo, že Itálie se vydá cestou alespoň  jemných ústavních reforem, čímž by země historicky neochotná ke změnám vyslala pozitivní signál ohledně možné hlubší reformy v budoucnu, připomíná Colonnelli.

Ve stejný výsledek doufal i Brusel, konstatuje analytik. Dodává, že realita je jiná a italský premiér Matteo Renzi odchází po více než dvou letech z úřadu.

"Italy jejich vlády snadno omrzí," pokračuje komentátor. Soudí, že obyvatelé Itálie také nebrali vůbec v potaz to, co se jim Evropa snaží říci.

Byť Itálie udeřila Evropě velkou ránu, jelikož za odmítnutí ústavních změn se rezolutně stavěly proti Evropské unii vystupující Hnutí pěti hvězdiček a strana Liga severu, během víkendu se odehrál také zcela opačný politický moment, konstatuje Colonnelli. Považuje za něj skutečnost, že k úlevě milionů Evropanů většina Rakušanů odmítla ultrapravicového prezidentského kandidáta Norberta Hofera.   

"Tváří tvář tomu není jednoduché srovnávat ústavní referendum v zemi s 60 miliony obyvatel a prezidentské volby v jiné zemi, která je osmkrát menší," přiznává analytik. Konstatuje však, že Evropa očekávala pozitivní zprávy z obou států, přičemž jen Rakušané ji vyslyšeli - ačkoliv pouze "o chlup", jelikož vítězství kandidáta Zelných Alexandera Van der Bellena v poměru 53,3% je těsné, ale každopádně platné.

Svět podle komentátora sledoval souběžné hlasování na severu i jihu Alp se velkým zájmem. "Co dalšího Po brexitu a vítězství Donalda Trumpa v USA by se mohlo přihodit a destabilizovat Evropskou unii a její principy solidarity a spolupráce?" pokládá řečnickou otázku Colonnelli.

Zásadní věci teprve přijdou

Rakušané na tuto otázku odpověděli jasněji, než když volili poprvé a volby byly následně anulovány kvůli administrativním nesrovnalostem, uvádí analytik. Domnívá se, že události, k nimž mezitím došlo na světové scéně, byly dramatické a rakouští voliči to při svém rozhodování vzali v potaz.

"Nově zvolený Van der Bellen je skrz na skrz Evropan a celou svou kampaň založil na důležitosti Evropy pro všechny," poukazuje komentátor. Dodává, že Rakušané tak vyslali jasnou zprávu, kde v rámci současné globální politiky stojí.

Proti tomu Italové při své volbě na paměti poslední vývoj neměli, myslí si Colonnelli. Deklaruje, že jejich ne znamená také ne pro Evropu. "Země je, upřímně řečeno, v chaosu," varuje analytik s odkazem na vysokou nezaměstnanost a hlubokou bankovní krizi, což vytváří prostor pro populismus jako nikdy předtím.  

Itálie v současnosti zřejmě není vůbec schopná chopit se výzvy a stát se pilířem EU, soudí komentátor. Vysvětluje, že Brusel chtěl, aby se Itálie stala mezinárodním lídrem, ale Italové samotní jednoduše prosazování takových snů nezajímá. "Jde o sen, který by prospěl EU a prospěl by i euru, ale běžným Italům říká jen velmi málo," smutní Colonnelli.

Brusel tentokrát podpořila Vídeň, tedy alespoň momentálně, shrnuje závěrem analytik. Obává se však, že je těžké nevidět v apatii obyvatel Itálie náznak věcí, které teprve přijdou.  

Témata:  Itálie,  Rakousko,  EU