Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Summit v Bruselu: Kritika se valí na Rusko. Které ze mi se dostane pomoci?

Evropská Unie, Brandenburská brána, Německo
Evropská Unie, Brandenburská brána, Německo
Foto: European Union

Štrasburk - Ve čtvrtek se v Bruselu uskuteční další summit EU. Bude se na mě řešit situace v afrických zemích a uprchlická krize. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker už dnes na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku výslovně ocenil dohodu s Tureckem o navracení migrantů.

Další spolupráce EU s Tureckem bude jedním z témat summitu šéfů států a vlád EU, který začne ve čtvrtek v Bruselu. Juncker dnes vyzvedl přínos dohody s Tureckem. Počet migrantů přicházejících na řecké ostrovy se podle něj snížil. Zatímco před uzavřením dohody v březnu za jeden den připlulo z Turecka do Řecka i 10.000 uprchlíků, snížil se tento počet v současnosti na průměrně 90 denně, uvedl předseda EK.

Podle Junckera si pomoc v migrační krizi zaslouží nyní hlavně Itálie. "Nenecháme v tom Itálii samotnou," uvedl. Projednat chce s premiéry a prezidenty evropské osmadvacítky také fungování partnerství uzavřených s pěti africkými zeměmi: Mali, Nigerem, Nigérií, Senegalem a Etiopií.

Vyjádřením europoslanců v rozpravě před summitem dominovala ale otázka aktuální situace v severosyrském Halabu. Kritika europoslanců mířila především směrem k Rusku. Podle předsedy největší parlamentní frakce lidovců Manfreda Webera má ruský prezident Vladimir Putin "krev na rukou".

Předseda frakce liberálů Guy Verhofstadt vyzval k uvalení nového balíčku sankcí na Moskvu kvůli zločinům, kterých se podle něj dopouští nejen v Halabu na civilistech.

Témata:  Jean-Claude Juncker EU Vladimír Putin

Související

Aktuálně se děje

2. července 2026 13:10

Čtyřicítky v červnu. Vedra v Evropě přestávají být anomálií a škodí ekonomice

Ještě donedávna byla letní vlna veder vnímána především jako nepříjemná epizoda, která po několika dnech odezní. Letošní červen však ukazuje, že takový pohled přestává stačit. Extrémní teploty už nepředstavují pouze zdravotní nebo meteorologický problém. Stále výrazněji zasahují také ekonomiku. Ovlivňují produktivitu práce, ceny potravin, spotřebu energie i veřejné rozpočty.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy