Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Odborníka vyděsil průzkum o islámu. Musíme lidem říct pravdu, tvrdí

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Berlín/Paříž – Francouzi patří mezi nejhorší národy ve světě – alespoň pokud jde o přeceňování velikosti muslimské populace. Ukazuje to nejnovější průzkum, na který poukazuje server The Local. Lépe na tom ale nejsou ani země jako Německo nebo Francie.

Francouzští občané mají velmi mylné představy o situaci v zemi a domnívají se, že muslimská populace je u nich mnohem větší, než je tomu ve skutečnosti. Ukazuje to studie společnosti Ipsos Mori, která byla zveřejněna ve středu.

Obyvatelé Francie se domnívají, že 31 procent populace země tvoří muslimové, podle údajů Pew Research z roku 2010 je to však jen 7,5 procenta. Kromě toho si lidé ve Francii myslí, že do roku 2020 budou muslimové tvořit až 40 procent občanů. Podle předpovědí to však bude jen 8,3 procenta.

Podobně mylné představy mají dotazovaní z téměř všech 40 zemí, které se do průzkumu zapojili. Francouzský sociolog a odborník na islám, profesor Raphaël Liogier je výsledky znepokojen. „Myslím, že je to opravdu znepokojující, protože žijeme v intelektuálně a ekonomicky bohaté zemi, ale máme takový strach," řekl serveru The Local.

„Snažíme se najít obětní beránky na našich problémů, namísto abychom se snažili věci řešit. Ve skutečnosti hrajeme hru s Islámským státem a myslíme si, že jsme ve válce," domnívá se. Autor knihy „Válka civilizací se konat nebude", dodal, že řešením by bylo „říkat lidem pravdu". „Musíme mít odpovědné politiky, kteří budou říkat lidem, jaká je skutečná situace, a kteří nebudou podléhat svému strach. Za poslední čtyři roky jsme krmeni strachem a předsudky lidí," řekl.

„Když média hovoří o muslimech - závojích, burkinách, halal jídlu, tedy věcech, které nemají nic společného s terorismem – je to považováno za ohrožení naší identity Lidé říkávali, že muslimové nejsou přizpůsobení naší kultuře a hodnotám, ale nyní říkají, že muslimové mají v úmyslu vše převzít - ukrást naši práci, naše životy, naši identitu," dodal.

Za Francií se umístila Jihoafrická republika, Filipíny, Itálie a Německo. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) a německé ministerstvo vnitra ve středu oznámily, že ke konci roku 2015 žilo v zemi asi 4,4 nebo 4,7 milionu muslimů. Německé obyvatelstvo čítá celkově asi 81,4 milionu lidí, to znamená, že 5,4 až 5,7 procent lidí žijících v Německu vyznává islám. To představuje nárůst o zhruba 1,2 milionu lidí od posledního sčítání lidu v roce 2011. Průzkum však ukázal, že si respondenti obecně myslí, že muslimové tvoří více než 21 procent populace – což je zhruba o 16 procentních bodů víc než skutečnost. Takže podle výpočtů Němců by to znamenalo, že v Německu žije více než 17 milionů muslimských občanů - tedy třikrát víc než je tomu reálně.

Respondenti průzkumu také věří, že v příštích čtyřech letech muslimové budou tvořit 31 procent populace, tedy více než 25 milionů. Skutečná predikce odborníků je však nižší než 7 procent.

Jak se ukázalo v odhadech poštu muslimů nejsou příliš přesní ani Češi. Podle výzkumu se domnívají, že dnes tvoří muslimové asi 3 procenta obyvatel Česka, ve skutečnosti je to ale méně než 0,1 procenta. Do roku 2020 pak podle Čechů budou muslimové tvořit 4 procenta obyvatel, podle predikce to však bude pouze 0,2 procenta.

Podle středeční studie Britové odhadují velikost muslimské populace v jejich zemi na 15 procent – což je třikrát vyšší číslo než ve skutečnosti. Bobby Duffy, generální ředitel společnosti Ipsos Public Affairs, řekl, že je rozšířený trend, kdy lidé „přeceňují to, čeho se bojí". „Často se pleteme ve faktorech, které jsou široce diskutovány v médiích, jako je podíl muslimů v naší populaci nebo nerovnost bohatství," uvedl ve svém prohlášení.

Témata:  muslimové Německo Francie

Aktuálně se děje

23. září 2026 16:00

Dálničním známkám zůstanou letošní ceny, rozhodli poslanci

Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.