Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podzimní volby se blíží, strany zahajují přípravy a plánují sjezdy

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Praha - Politické strany se příští rok budou soustředit na přípravu podzimních voleb do Poslanecké sněmovny. Situací může výrazně zamíchat hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které letos ukončilo spolupráci s TOP 09 a v příštím roce se bude rozhodovat, zda bude mít v budoucnu nového partnera.

Jako první se setkají v únoru představitelé hnutí ANO. Výrazné změny ve směřování nebo v personálním složení hnutí se vzhledem k jeho velkému náskoku nad ostatními stranami ve volebních preferencích neočekávají. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš by měl být potvrzen v předsednické funkci.

Bouřlivější debaty se čekají na březnovém sjezdu ČSSD v Brně. Premiér Bohuslav Sobotka čelí od letošních krajských a senátních voleb silné vnitrostranické kritice. Sociální demokraté vyhráli ve dvou krajích a celkem získali pět hejtmanů, zatímco dosud jich měli 11. Část politiků ČSSD, včetně jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly nebo poslance Jeronýma Tejce, připsala zodpovědnost za volební neúspěch právě premiérovi. Tejc chce na sjezdu kandidovat na prvního místopředsedu strany proti ministru vnitra Milanu Chovancovi, který funkci zastával dosud a který má Sobotkovu podporu.

V květnu se uskuteční také celostátní sjezd KDU-ČSL, kde bude předsednickou funkci obhajovat vicepremiér Pavel Bělobrádek. Ještě před sjezdem by se ale mělo rozhodnout o tom, zda lidovci půjdou do voleb samostatně, nebo uzavřou nějakou formu spolupráce se STAN, o níž začali v prosinci jednat.

Témata:  politické strany volby TOP 09 Hnutí ANO Sociální demokracie (SOCDEM)

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.