Praha - Rok 2017 může přinést mnohá překvapení na zahraničněpolitické scéně, a to mimo jiné kvůli nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je autorem řady kontroverzních výroků. Evropské politice bude zřejmě dominovat vyjednávání o vystoupení Británie z Evropské unie a stejně jako loni i migrační krize. S nadějí očekávají optimisté vývoj občanské válce v Sýrii.
S převzetím Bílého domu republikánem Trumpem 20. ledna nastane podle analytiků po osmileté vládě demokrata Baracka Obamy ostrý politický obrat. Trump, který dává najevo zájem o dobré vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, by mimo jiné mohl přispět k posunu jednání mezinárodních mocností o téměř šestileté válce v Sýrii.
Trumpův zájem o lepší vztahy s Ruskem ovšem vyvolává nervozitu v Evropě. Evropské členy Severoatlantické aliance zvolený americký prezident kritizoval za nedostatečné investice do armády a prohlásil, že po případném napadení členského státu NATO mu Američané nemusí přispěchat na pomoc, pokud takový stát své vojenské výdaje zanedbává. S velkou pozorností bude sledována Trumpova účast na jarním bruselském summitu NATO.
Již tento měsíc by měl britský nejvyšší soud rozhodnout o tom, zda se k zahájení procesu vystoupení Británie z EU musí vyjádřit britský parlament. Britská premiérka už ale slíbila začít s oficiálním vyjednáváním o brexitu do konce března.
Evropu čekají také několikery důležité volby. Rozhodovat se bude o lídrech dvou zemí, které mají v Evropě, respektive v Evropské unii, klíčové postavení, tedy Francie a Německa. Začátkem května se rozhodne o novém francouzském prezidentovi, jímž by se podle dosavadních průzkumů měl stát pravicový kandidát François Fillon. Někteří komentátoři ale upozorňují, že rozhodující druhé kolo by nakonec mohla vyhrát kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
Nárůst krajní pravice je v posledních letech patrný i ve Francii vzhledem k nespokojeností voličů zejména s řešením migrační krize a s teroristickými útoky, za nimiž často stojí přistěhovalci. Xenofobní a euroskeptické strany získávají hlasy také v Nizozemsku, kde se parlamentní volby konají v březnu a kde se čeká vzestup krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Migrační krize může stát křeslo letos na podzim i spolkovou kancléřku Angelu Merkelovou, jíž mnozí dávají za vinu velký příliv přistěhovalců do Evropy. Zářijové parlamentní volby v Německu proto budou jistě více sledované než únorové prezidentské.
Své poslance budou volit letos na podzim i voliči v České republice. Předčasné parlamentní volby by se měly nejspíš konat v Itálii.
Témata: EU, Donald Trump, volby, Sýrie, Francie
Související
27. března 2026 15:51
22. března 2026 21:40
19. ledna 2026 10:44
18. prosince 2025 20:17
17. prosince 2025 21:57
14. prosince 2025 9:18
