reklama

Poté, co do Švédska přišel velký počet běženců, je úřady rozmístily do všech koutů země. Uprchlík z Iráku, který utekl před válkou a vydal se na nebezpečnou cestu do Evropy, po roce stráveném ve Švédsku popisuje svůj nový život.

Mokdad Ayad Al Jobri, který byl umístěn do obce Riksgränsen, lyžařského střediska ležícího než 160 kilometrů nad polárním kruhem, byl zaměstnán jako kuchař v jednom z tamních hotelů. Spolu s ním tam pracovali i další uprchlíci.

O rok později však byl devětadvacetiletý Iráčan přestěhován do jiného azylového centra ve Fagerstě, malém městečku nedaleko Stockholmu. O své situaci promluvil pro server Euro News. „Pracovní smlouvy, které jsme měly s hotelem, byly jen dočasné. Když skončily, rozmístili nás po celém Švédsku. Někteří šli na sever, jiní na jih a další na západ, protože když lyžařská sezóna začala, museli jsme hotel opustit,“ vysvětluje.

Iráčan ještě oficiálně v zemi nezískal azyl, současnou situací je podle svých slov zklamán. „Jsem zklamaný kvůli svém povolení k pobytu, možná ho vůbec nezískám. Tady ve centru máme docela dobré jídlo, podmínky jsou oukej,“ říká. „Šťastný? Jestli jsem šťastný? Moje rodina, moje děti jsou daleko. Je pravda, že jsem tady v bezpečí, ale to se netýká mé rodiny a dětí,“ přiznává.

Právě kvůli zatím nevyřízené žádosti je Mokdadova budoucnost značně nejistá. Neví ani, zda a kdy jej opět přemístí do jiného zařízení. „Když jsem pracoval v kuchyni, byl jsem velmi motivovaný a myslel jsem, že si nás tam nechají. Ale oni nás přestěhovali. Nevím, co se stalo. Nemám žádnou naději ani motivaci - vzhledem k tomu, že už rok a dva měsíce stále čekám na pohovor,“ vysvětluje migrant.

„A i když ho absolvuji, jak dlouho bude trvat, než se rozhodnou? Rok, sedm měsíců, šest měsíců? Kdo ví,“ dodává Mokdad.