reklama

V oblasti, kde byl případ ve Slovinsku zaznamenán, již byli farmáři vyzváni, aby drůbež nevypouštěli ven, a zabránili tak šíření nákazy, uvedl mluvčí slovinské veterinární správy Matjaž Emeršič.

Francie už nařídila likvidaci volně chovaných kachen a hus v departamentech Gers, Landes a Hautes-Pyrénée, dojít by k tomu mělo mezi 5. až 20. lednem. Z komuniké ministerstva zemědělství však vyplývá, že výjimku dostanou některé farmy, které ptáky zavírají, respektive obstarávají celý výrobní cyklus.

Nové ohnisko ptačí chřipky se počátkem minulého měsíce vyskytlo na kachní farmě na jihozápadě Francie, kde uhynulo 2000 z 5000 kachen. Již koncem listopadu se stejný vysoce nakažlivý virus H5N8 vyskytl u divokých kachen v oblasti Pas-de-Calais na severu Francie.

Opatření podle odhadu výrobců vyhlášené francouzské lahůdky foie gras, což jsou ztučnělá husí či kachní játra, postihne v příštích dnech 800.000 až 1,3 milionu kusů z celkem 18 milionů kachen a hus v této oblasti.

Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.

Virus ptačí chřipky se od podzimu objevil v řadě evropských zemí, například v Německu, Rakousku, Chorvatsku, Francii, Irsku, Maďarsku, Itálii a nejnověji v Bulharsku. Chřipkový kmen H5N8 se snadno přenáší mezi ptáky, lidé se jím ale podle dosavadních poznatků nakazit nemohou.

Takzvanou ptačí chřipku, která byla známa již v 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před 20 lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa. Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost - nepřežije více než polovina nakažených.

reklama