reklama

Zvyky je obtížné měnit

Nejméně osmnáct žen ohlásilo rakouské policii, že byly během novoročních oslav v Innsbrucku osahávány skupinou mužů "cizineckého vzezření". Přitom po loňských sexuálních útocích, které se odehrály během silvestrovské noci v německém Kolíně nad Rýnem, došlo po celé Evropě k přijetí četných opatření zahrnujících například sexuální výchovu pro migranty, varování před znásilněním či distribuci brožuru o sexuální etice.      

Marácz se nicméně nedomnívá, že uvedené kroky mohou podobným incidentům zabránit. "Je to očividně kulturní vzorec," obává se profesor. Dodává, že kulturní studie ukazují, že neformální zvyky a kulturní tradice je velmi obtížné měnit.

Expert proto nevkládá příliš velké naděje do nedávno zřízených vzdělávacích kurzů, které si kladou za cíl proměnit migranty a uprchlíky v "evropské občany". Lidé, kteří poslední dobou ve velkých počtech přicházejí do Evropy, mají jinou kulturu, konstatuje odborník. Poukazuje, že jiné je nejen jejich kulturní zázemí, ale též náboženské vyznání.

  • Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Je to jasně konfliktní situace s naším evropským způsobem života, který byl budován na individualismu," pokračuje Marácz. Zdůrazňuje, že evropské ústavy garantují četná práva jednotlivce, což je něco, co se nelze naučit respektovat doslova přes noc.

Mnohé hlasy v té souvislosti tvrdí, že politika otevřených dveří, kterou dlouhou dobu prosazovala německá kancléřka angela Merkelová, nefunguje. Jaké je ale podle profesora řešení za situace, kdy do Evropy směřují stovky tisíc ekonomických migrantů a válečných uprchlíků? Dá se snad uvažovat o jednoduchém, populistickém řešení typu otočit tyto osoby a poslat je zpět?    

"Migrační politika se očividně změnila," odpovídá Marácz. Soudí, že se již nedá realizovat politika otevřených dveří, jelikož podle jeho názoru představuje hrozbu pro evropský styl života.

Pevnost Evropa není řešení

Profesor podkládá otázku, k čemu došlo během letošních novoročních oslav. "K sexuálnímu obtěžování," odpovídá si záhy. Připomíná, že stejná debata, jak si můžeme dobře pamatovat, probíhala prakticky i před rokem. Obává se, že situace se bude v následujících letech každoročně opakovat.

V důsledku toho vznikne více "kolínských pevností", v ulicích bude přibývat policistů a budeme svědky rozsáhlejších bezpečnostních opatření, předvídá akademik. Obává se, že i tak nemusí jít o dostatečné kroky.  

"Takže je jasné, že bezpečnostní řetězec je sám o sobě slabý a na začátku tohoto řetězce je množství problémů," míní Marácz. Dodává, že z  tohoto důvodu je nutné zabývat se samotnou migrační politikou.  

Ta podle profesora nesmí pokračovat v dosavadním trendu a je třeba ji změnit. "Existuje mnoho způsobů, jak to udělat," tvrdí expert. Sám se kloní k názoru, že je nutné zřídit tzv. hotspoty mimo evropské území, kde budou osoby směřující na starý kontinent prověřeni, zkontrolováni a především dojde k zaznamenání jejich identity.

"Tudíž, přivést lidi (do Evropy) a pak budovat evropskou pevnost uvnitř Evropy je jasně chybná cesta, kterou se lze vydat," uzavírá rázně maďarský profesor.        

reklama