Tyto aspekty dohody EU-Turecko se zatajují, varuje profesor

Autoritářské vlády jsou i v EU

Součástí dohody mezi Bruselem a Ankarou má být i zrušení vízové povinnosti pro turecké občany při cestách do EU. Demir se domnívá, že otázka přetrvávajících povinných víz pro Turky je evropskou ostudou již od roku 1963, kdy země tehdejšího Evropského hospodářského společenství zrušení vízového režimu odsouhlasily, což bylo následně potvrzeno v roce 1970. "Dokonce i v roce 2009 Evropská rada pro lidská práva tvrdě zaútočila na toto omezení vůči tureckým občanům," připomíná profesor.

Expert soudí, že současná situace, kdy platí vízová povinnost, ovlivňuje celou Evropu, jelikož hraje do karet protievropským silám v Turecku a zároveň přiživuje xenofobní a protiimigrantské skupiny v Evropě. Na druhou stranu Demir přiznává, že Turecko stále musí naplnit jisté podmínky dohody s EU o bezvízovém styku. Poukazuje, že podle poslední zprávy Evropské komise Ankara stále nesplnila více než polovinu ze 72 požadavků. "Takže 35 ze 72 splnila, ale stále tam je mnoho významných nesplněných součástí," dodává odborník.

Dle profesora bychom neměli otázku zrušení víz pro turecké občany spojovat s kauzou německého komika Jana Boehmermanna, jehož soudní stíhání požaduje turecký prezident kvůli tomu, že ho Boehmermann v televizi zesměšnil. "Obávám se, že zde mícháme jablka s banány," uvádí Demir. Poukazuje, že i v několika zemích EU nyní nalezneme poměrně autoritářské vlády, což platí nejen o Polsku či Chorvatsku, ale víceméně o celé střední Evropě.

"Prezidenta Erdoğana můžete, či nemusíte mít rádi a můžete ho kritizovat - a já jsem mezi těmi, kdo ho často kritizují," pokračuje odborník. Dodává toto nelze směšovat s právy občanů Turecka, kterých je 77 milionů. Těch se týkají velmi striktní vízová omezení, pokud chtějí cestovat do zemí EU, což platí i pro obchodníky, studenty, akademiky, připomíná Demir. Současný stav označuje nejen za nespravedlivý, ale též za protievropský.  

Před veřejností se skrývá slon

Expert se obává, že jednání mezi Bruselem a Ankarou se zvrhlo v koňské handlování. Na straně Evropské unie vidí Demir snahu ukázat zdejším voličům, že současný příliv uprchlíků může být zastaven v Turecku a tuto zemi lze přeměnit v ohromný vězeňský tábor pro uprchlíky. Na straně prezidenta Erdoğana a jeho vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje spatřuje profesor tendence prezentovat současný stav svým stoupencům jako vítězství, což může být velkou podporou ve zvažovaném referendu o přeměně Turecka v prezidentský systém.

Erdoğan by toho rád využil k výraznému posílení své podpory, míní akademik. To dle jeho názoru platí o evropských politicích, kteří čelí tlaku svých voličů kvůli přílivu migrantů. Obě strany tak hrají na tuto kartu, vysvětluje profesor. "K tangu jsou potřeba dva," konstatuje expert s tím, že není správné vinit pouze jednu stranu. Podotýká, že Turecko tak jako tak musí změnit ještě hodně věcí, než dosáhne zrušení víz.

Demir připomíná, že turecký premiér Ahmet Davutoğlu tento týden pohrozil ústupem od dohody s EU. Neměli bychom ale zapomínat, že ohledně dané dohody se v samotném Turecku objevila celá řada dezinformací, zdůrazňuje odborník. Poukazuje, že úmluva mezi Bruselem a Ankarou se týká pouhých 70 tisíc uprchlíků a v momentě, kdy se tento počet naplní, EU nebude z Turecka přijímat žádné další uprchlíky, kteří budou muset zůstat v Turecku. "A to je velký slon v místnosti, která je skryta před tureckou veřejností," varuje profesor.               

Za druhý problém považuje akademik skutečnost, že EU nikdy nepřislíbila, že zruší Turecku víza předtím, než naplní zmíněných 72 podmínek, přičemž Ankara si toho je vědoma již od roku 2013. Poslední dohoda tak pouze posílila snahy Turecka a celá současná debata se dle Demira ve skutečnosti točí okolo smlouvy o bezvízovém styku pro turecké občany podepsané v roce 2013. "Nic jsme za ty tři roky neudělali," deklaruje odborník. Připomíná, že na splnění evropských podmínek má nyní Turecko jen pár měsíců a snaží se proto postupovat velmi překotně. Možnost, že uspěje, tak expert označuje závěrem za mizivou.  

Témata:  Turecko,  EU,  uprchlíci