reklama

Budoucí americký ministr obrany, generál James Mattis, absolvoval slyšení před branným výborem amerického Senátu. Slova, která tam pronesl, jdou do značné míry proti názorům Trumpa, upozorňuje list The Independent.

Mattis například uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se snaží „zlomit Severoatlantské spojenectví" a řekl, že USA musí podniknout kroky, aby se mohly bránit. Varoval, také, že světový řád je „pod největším útokem od druhé světové války". Zároveň mluvil o jaderné dohodě s Íránem. Tvrdil přitom, že i když jde o „největší destabilizující sílu na Středním východě", měla by Amerika dohodu dodržovat.

Tyto dva názory jsou přitom v kontrastu se slovy jeho budoucího šéfa Donalda Trumpa, který odmítal informace o ruských hackerských útocích jako „směšné" a obvinil zpravodajské agentury, že vydávají falešné zprávy týkající se Ruska. A zatímco Trump NATO ostře kritizoval, generál Mattis ho popsal jako „nejúspěšnější vojenskou alianci v novodobé historii, a možná i všech dob".

Budoucí šéf Pentagonu však na druhé straně podle svých slov o lepší vztahy s Moskvou věří. „Spolupracovali jsme s Ruskem v nejtemnějších dnech studené války. Podporuji zájem prezidenta Donalda Trumpa spolupracovat s Ruskem nyní," řekl šestašedesátiletý Mattis.

Během své prezidentské kampaně Trump slíbil, že zruší dohodu s Íránem, kterou USA podepsaly pod vedením prezidenta Baracka Obamy v roce 2015. Mattis v té souvislosti uvedl, že USA potřebovaly zasadit „šach mat íránskému cíli, který se týkal regionální hegemonie“. „Když Amerika dá své slovo, musíme s tím žít a spolupracovat s našimi spojenci," řekl s tím, že by Washington dohodu rušit neměl.

Podle agentury Reuters se očekává, že jeho nominace na post šéfa Pentagonu projde. Bývalý generál Mattis opustil armádu v roce 2013, a podle amerických zákonů bez souhlasu Kongresu nemůže vykonávat funkci ministra obrany, vyhrazenou civilistům. Podobný souhlas američtí poslanci nevydali od roku 1950, ale nyní jsou prý ochotni to udělat.