reklama

Fisk se domnívá, že kdyby Clintonová myslela na Araby, mohla se dostat mnohem blíže k Bílému domu. Stačilo by, aby navštívila největší arabskou komunitu v Americe, převážně libanonsko-irácké město Dearborn ve státě Michigan. Jenže právě s tím se demokratka podle něj „neobtěžovala“.

Nicholas Noe, který tvrdí, že má arabské předky, připomíná, že Clintonová ztratila Michigan a jeho 16 volitelů o pouhých 10 tisíc hlasů. „Nikdy jsme nedokázali zajistit, aby se Hillary postavila před arabskou komnitu a naslouchala jí. Do Detroitu jela, ale sem ne – i když se pohybovala v okolí,“ říká Noe.

Komentátor přitom poukazuje na to, že je snadné si domyslet, že se místu vyhnula také proto, aby se nedostala do střetu s nejsilnějšími lobbistickými skupinami ve Washingtonu a New Yorku a s pro-izraelskou lobby. „Většina odborníků věřila, že Trumpova anti-muslimská rétorika stačí na to, aby američtí Arabové dali hlas Hillary. Ale oni potřebovali Hillary na vlastní uši slyšet,“ vysvětluje.

Podobných chyb se podle něj dopustila i v Pensylvánii a Wisconsinu, kde se nezabývala bílou dělnickou třídu nebo afroameričany. Dokonce i Bill Clinton ji podle Fiskeho nutil, aby promluvila s komunitami v místech, kde panují vážné sociální problémy.

Poprvé ve své historii velké noviny Arab American News, největší médium svého druhu v oblasti, odmítlo schválit kandidáta na prezidentský úřad. „Nebyla to jen politika Hillary Clintonové, se kterou měli problém. Nikdy tuto komunitu nenavštívila. Považovala arabsko-americké hlasy za samozřejmost kvůli chování Trumpa,“ vysvětluje komentátor.

„Trump nevyhrál srdce arabské Ameriky, protože lidé hlasovali pro něj. On vyhrál, protože nehlasovali pro Clintonovou. A to byla její chyba. Očekávám, že později se k Trumpovi Střední východ natáhne a chytí jej za límec a silně s ním zatřepe - to dělá americkým prezidentům vždycky. Pak si i on bude přát, aby strávil nějaký čas ve městě Dearborn,“ dodává Fisk.