Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Migrační krize polarizuje společnost, ovlivňuje nálady v zemi, přiznává Čech žijící ve Švédsku

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Stockholm – Vedle Německa migrační krize nejvíce zasáhla Švédsko. Mluví se o tom, že severskou zemi, nebo alespoň některé její části, trápí narůstající kriminalita, které se často dopouští právě gangy přistěhovalců. Jaká je skutečná situace pro Český rozhlas Plus vysvětloval Tomáš Sniegoň, historik, který dlouhodobě žije ve Švédsku.

„Debata se tady nevede jen o tom, co všecko nám kdo může udělat, ale i o tom, jaké výhody má dlouhodobě otevřená a demokratická společnost. A taky jaké nevýhody má policejní stát,” vysvětluje Sniegoň. Země se podle něj hodně otevřela, je na tom relativně dobře ekonomicky a žije si svým životem.

„Starousedlíci by vám řekli, že dřív bylo líp. Já to zas tak dramaticky neprožívám. Jsou věci, které při té otevřenosti jsou lepší dnes, komunikace a mezinárodní styk dodávají životu takovou šíři, která, když šlo o uzavřenější společnost, nebyla taková. Spousta Švédů připustí, že otevřenost Švédsku prospívá,” uvedl akademik.

Přesto poukazuje na známý fakt – Švédsko prostě nedokáže pečlivě zkontrolovat každého migranta. „Ta krize, která se dostala do každodenního zpravodajství a hovorů lidí, kteří do té doby o politice ne úplně rádi povídali, společnost polarizuje a ovlivňuje celkové klima,“ přiznává. Loni do severské země přišlo si 30 tisíc běženců, v roce 2015 to však bylo až 163 tisíc.

Podle historika je poznat, že se situace změnila. „Výkyv v roce 2015 byl patrný. Já žiju v Malmö, kde na stanici vlaku, odkud normálně jezdím do práce, každý týden čekalo při vystoupení z vlaku 7000 žadatelů o azyl. I když ta stanice nikdy nebyla myšlená jako státní hranice, ocitl jsem se nechtěně na státní hranici při vjezdu do Švédska. To byl velký skok a nečekaná situace,” říká Sniegoň. 

Tamní společnost podle něj některé věci zvládá dobře, jiné zase hůř. „O žadatele se musí nějak postarat, ze začátku to bylo problematické i tím, že to bylo v zimě. Někteří lidé neměli ubytovací kapacity, neměli kde složit hlavu. Pochopitelně i reakce těch, kteří to měli zvládat, byly různé, protože to byla obrovská výzva a zátěž. Tady je ale potřeba si ale připomenout i to, že tu situaci nikdo nechtěl, nikdo z ní nebyl šťastný,“ vysvětluje.

Uznává sice, že strach je relevantní a legitimní a že je součástí demokracie, na druhé straně prý ale není oprávněné říkat, že když se vyskytnou jednotlivé případy, že jde o kulturu vrahů nebo sumu vrahů, kteří přišli znásilňovat a zabíjet. „Nedávno jsem byl na diskuzi s jedním z radních města Malmö, diskutovalo se tam o bezpečnosti. On říkal, že tendence násilných trestných činů v Malmö dlouhodobě klesá. zatímco strach lidí v této době naopak neúměrně vzrůstá. Cifry vám neřeknou nic o pocitech,“upozorňuje.

Připomíná také, že diskuze o integraci cizinců ve Švédsku začala už v 70. letech, kdy se požadavek na úplnou asimilaci změnil na požadavek multikulturálního soužití. Člověk se tak podle něj může držet svojí kultury a přitom se stát součástí té švédské. „To v řadě ohledů funguje a v řadě ohledů nefunguje. Nefunguje to ve slabších sociálních regionech, kde to najednou začalo skřípat tak, že se Švédové vystěhovali a máte dnes části měst, které jsou výhradně přistěhovalecké. Ghetta s sebou nesou řadu sociálních problémů,” říká Sniegoň.  

Právě na takových místech se podle něj občas objeví násilí takového typu, které Švédové neakceptují a nechtějí vidět. „Kriminalita je tam větší problém, i když tady se kriminální statistiky na základě etnické příslušnosti dělat nesmějí. Na druhou stranu – já jsem si našel statistiku, kolik je ve Švédsku vražd ročně. Zjistil jsem, že za rok 2015 tady došlo ke 112 vraždám. V Česku jsem našel obdobné číslo, asi 150. V Malmö došlo za rok k 10 vraždám, ve městě které je rozlohou a počtem obyvatel srovnatelné s Brnem, které má obdobná čísla. Zatímco Brno je etnicky daleko homogennější než Malmö, které má třetinu obyvatel přistěhovalců. V těchto extrémních projevech vám to nedává úplně jiná čísla,“ dodává Čech žijící ve Švédsku.

Témata:  Švédsko uprchlíci

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2024 12:33

Jak na tom je Tereza Ramba? Lékaři učinili zásadní rozhodnutí

Česko během probíhajícího týdne zaskočila zpráva o hospitalizaci Terezy Ramby, která přiznala blíže nespecifikované zdravotní potíže. O něco později se objevily informace o diagnóze. Jaké jsou ale vyhlídky oblíbené herečky? Nejnovější zprávy jsou pozitivní. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy