Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poprask v Číně: Peking se připravuje na válečný konflikt s USA, tvrdí analytici i státní média

Nová čínská stíhačka J-15
Nová čínská stíhačka J-15
Foto: The Telegraph

Peking – To, že se Donald Trump stal americkým prezidentem, zvýšilo riziko vzniku válečného stavu mezi USA a Čínou. Píše o tom server  South China Morning Post s odkazem na čínská státní média a analytiky.

Server s odkazem na státní sdělovací prostředky a vojenské pozorovatele píše, že se Čína se připravuje na vypuknutí možného vojenského konfliktu s USA. „Peking se připravuje na případné zhoršení čínsko-amerických vztahů se zvláštním důrazem na bezpečnost námořní dopravy,“ píše server.

Připomíná také, že lidová osvobozenecká armáda svých oficiálních internetových stránkách v komentáři zveřejněném v den Trumpovy inaugurace uvedla, že šance na vypuknutí války se staly „reálnějšími" s ohledem na složitější bezpečnostní situace v Asii a Tichomoří.

V komentáři také zazněla výzva, aby Američané zvážili svou strategii v Asii, vojenské nasazení ve Východočínském a Jihočínském moři a instalaci systému protiraketové obrany v Jižní Koreji. Právě tato témata považuje Peking za velmi palčivá. Hrozba, že může vypuknou válka, podle armádního vyjádření nyní není jen pouhým sloganem, ale realitou.

Státní list People’s Daily také uvedl, že čínská armáda bude i nadále provádět cvičení na širém moři bez ohledu na zahraniční provokace. Jde o reakci na slova amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona, který považuje za nutné uzavřít Číně přístup k umělým ostrovům, které Peking vytváří na „sporných územích" v Jihočínském moři.

Podobné prohlášení pronesl také mluvčí Bílého domu Sean Spicer. „S takovými hrozbami Číně Trump a Tillerson dělají začátečnickou chybu, která může pouze ublížit americké důvěryhodnosti,“ píše čínský server.

Spicer uvedl, že se Čína přesvědčí, že „my tam hájíme své zájmy". „Otázka zní, jestli se skutečně tyto ostrovy nacházejí v mezinárodních vodách a nejsou součástí čínského území — v takovém případě se postaráme, aby bylo mezinárodní území ochráněno před převzetím jednou zemí,“ hrozil mluvčí. Mluvčí čínské diplomacie Hua Chunyingová na to zareagovala slovy o tom, že USA mají být „opatrné ve svých slovech a činech, aby nepoškodily mír a stabilitu v regionu".

Analytici, které server oslovil, se shodují, že je čínská armáda neustále připravena k případnému vojenskému konfliktu, ať je prezidentem USA kdokoliv. Trumpův extrémní přístup k Číně ale podle nich přináší velké nebezpečí. Komentáře jeho lidí totiž podle nich naznačují, že by v příštích čtyřech letech mohly USA zaujmout k Pekingu a jeho aktivitám v Jihočínském moři velmi tvrdý postoj.

„Je nepravděpodobné, že by Čína ohrozila svou suverenitu a nároky tváří v tvář tlaku USA. Jisté je, že tato otázka bude stále častěji předmětem riskantních svárů mezi Pekingem a Washingtonem,“ vysvětluje analytik Ian Storey z instututu ISEAS-Yusof Ishak v Singapuru.

Tato zpráva přichází v době, kdy době čínský prezident Si Ťin-pching připravuje velké reformy armády, změny se dotkly také jejího vedení. Jeho cílem je zlepšit bojové schopnosti.

Témata:  Čínská lidová osvobozenecká armáda Čína USA

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 19:33

Nejméně věří Češi Turkovi, ukázal průzkum. Od politika přišla rázná reakce

První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Významný moment pro Česko: Zelenskyj na MSC poděkoval Pavlovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na bezpečnostní konferenci v Mnichově s projevem, ve kterém se zaměřil na paralely mezi současnou ruskou agresí a historickými událostmi 20. století. Varoval, že ruský prezident Vladimir Putin se pokouší o scénář velmi podobný tomu z roku 1938. Podle Zelenského doufá Kreml v to, že si podmaní část Ukrajiny stejně, jako tehdy nacistický diktátor Adolf Hitler získal část Československa díky Mnichovské dohodě.