Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německo chce omezit přídavky na děti cizinců

Německá vlajka
Německá vlajka
Foto: Pixabay

Berlín - Německý ministr financí Wolfgang Schäuble chce výrazně omezit přídavky na děti cizinců ze zemí EU, kteří v Německu pracují, ale jejichž rodina žije ve své vlasti, kde jsou nižší životní náklady.

Děti všech občanů unie, kteří pracují ve spolkové republice, mají zatím nárok na měsíční přídavek 192 eur (5188 korun), a to nejméně do věku 18 let. Od třetího dítěte se navíc výše přídavku o něco zvyšuje.

Přídavky nyní pobírá i 184.655 cizinců, jejichž děti ale v Německu nežijí. Do budoucna chce proto ministr přídavek v takových případech přizpůsobit skutečným nákladům v zemi původu.

V případě Poláků, jichž se to týká nejčastěji (86.987 případů), by se měsíční přídavek na dítě snížil na 97 eur (2621 korun). Podobně by patrně vypadal přídavek na děti Čechů. Předloni na ně přídavek v Německu pobíralo 7700 rodičů, i když jejich děti žily v Česku.

Aby k tomuto kroku mohlo Německo sáhnout, je třeba změnit legislativu EU. Ta sice s takovou možností počítala v rámci dohody s Británií z loňského roku, po brexitu ale tato dohoda padla.

Témata:  Wolfgang Schäuble Německo sociální dávky děti

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.