Podgorica - Černá Hora v současné době řeší několik kritických záležitostí. Na jedné straně stojí Rusko, kterého se obává, neboť se údajně pokusilo o státní převrat v této zemi. Na straně druhé se její oči upírají k Severoatlantické alianci, jehož součástí by se země mohla stát už za několik měsíců. To se ale nelíbí právě Rusku, které má s Černou Horou své plány.
Černohorský ministr zahraničních věcí Srdjan Darmanovič věří, že by se jeho země měla stát řádným členem NATO na summitu, který se bude konat koncem května. V rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že má stoprocentní záruky, že americký Senát vysloví úsilí Černé Hory o členství v NATO podporu.
Někteří černohorští představitelé se ale obávají opaku. Americký prezident Donald Trump by se totiž mohl postavit proti členství Černé Hory v NATO, protože opakovaně vyslovil přání zlepšovat vztahy s Ruskem, které je proti rozšiřování aliance na Balkáně.
"Chápeme, že prezident Trump usiluje o některé změny ve vztazích s Ruskem, a to zejména v boji proti terorismu, avšak zatím nic nenasvědčuje tomu, že by pro to chtěl obětovat základní bezpečnostní zájmy USA," domnívá se Darmanovič.
Rusko se nezastaví
Rusku se případné členství Černé Hory v NATO vůbec nezamlouvá a podle černohorské vlády má zájem na destabilizaci země. Premiér Duško Markovic proto vzkázal Rusku a jeho stoupencům, aby přestali odporovat snahám Černé Hory o členství v Severoatlantické alianci. Podle něj jde východu o destabilizaci země prostřednictvím zasahování do jejích vnitřních záležitostí.
Markovič vzkázal Rusku, aby od Černé hory "dalo ruce pryč poté, co místní proruská strana odsoudila nedávnou výzvu černohorského speciálního prokurátora Milivoje Katniče, který požádal parlament v Podgorici o zrušení poslanecké imunity dvou předních opozičních představitelů zřejmě zapojených do loňského pokusu o převrat.
Jde o zákonodárce proruské Demokratického fronty (DF) Andrije Mandiće a Milana Knezevice. Oba čelí podezření z trestného činu založení zločinecké organizace a podniknutí akcí proti veřejnému pořádku a bezpečnosti státu.
Převrat kvůli NATO?
Několik hodin před parlamentními volbami v říjnu loňského roku zadrželi policisté v Černé Hoře skupinu podezřelých Srbů, která měla podle tamní prokuratury v úmyslu vyvolat násilnosti a zavraždit premiéra Mila Djukanoviče.
Během převratu o volební noci mělo podle prokuratury vstoupit do Černé Hory asi 500 lidí. V této balkánské zemi by vyvolávali násilnosti a najali profesionální odstřelovače, kteří by zabili premiéra. Srbské úřady podle prokuratury deportovaly několik ruských agentů, kteří sledovali Djukanoviče z území Srbska.
Jak se ukázalo, důvodem těchto plánů mohla být právě pozvánka země do NATO. Černohorský prokurátor navíc potvrdil, že šlo o Moskvou řízený pokus během voleb spáchat převrat ve snaze zastavit zemi ve vstupu do NATO.
"Doposud jsme měli důkazy o tom, že do toho byly zapojeny ruské nacionalistické struktury, ale nyní také máme důkazy, že ruské státní orgány byly na určité úrovni také zapojeny," cituje prokurátora Milivoje Katnice agentura AFP.
Témata: Černá Hora, NATO (Severoatlantická aliance), Rusko
Související
13. září 2022 18:18
26. srpna 2022 21:26
12. srpna 2022 21:40
8. dubna 2022 16:20
4. března 2022 15:44
