Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Švédsko obnovuje brannou povinnost, bojí se Ruska

Vlajka Švédska
Vlajka Švédska
Foto: Pixabay

Stockholm - Švédská vláda dnes rozhodla, že v zemi bude opět zavedena všeobecná branná povinnost, která byla zrušena v roce 2010. Výcvik budou muset absolvovat i ženy, služba potrvá devět až 12 měsíců.

Na základě vládního rozhodnutí bude od 1. ledna 2018 povoláno do služby 4000 mužů a žen, řekla BBC mluvčí švédského ministerstva obrany Marinette Radeboová.

Uvedla, že návrat k povinné vojenské službě byl rovněž vynucen "změnami v našem sousedství". "Jedním z důvodů jsou ruské vojenské aktivity" v oblasti Baltského moře, dodala Radeboová. Podle ní "za rozhodnutím posílit armádu stojí 70 procent poslanců švédského parlamentu".

Nový švédský branný systém bude založen na přijímání branců i dobrovolníků a bude vytvořen podle norského modelu. Zatímco do roku 2010 rukovali do švédské armády povinně pouze muži, nyní se branná povinnost bude týkat mužů i žen.

Podle deníku The Local mladí muži a ženy narození v letech 1999 a 2000 (tedy asi 100.000 lidí) obdrží v krátké době podrobnější informace a během léta budou vyzváni k vyplnění dotazníků pro odvod.

V uplynulých letech se v průměru hlásilo do armády ročně jen asi 2500 dobrovolníků. "Máme problémy s naplňováním počtu členů vojenských jednotek na dobrovolné bázi a musíme to nějak řešit. Proto je nutné znovu zavést brannou povinnost," prohlásil ministr obrany Peter Hultqvist.

Švédsko není členem NATO a má tradici vojenské neutrality. Švédská veřejnost je dlouhodobě proti členství v NATO, podpora vstupu do aliance ale v poslední době narůstá.

Témata:  Švédsko Rusko

Související

Aktuálně se děje

8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.