Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Winston Churchill chtěl po válce vyhladit Moskvu. Potvrdily to odhalené spisy FBI

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Reprofoto YouTube

Washington - Po dlouhá desetiletí bylo považováno vystoupení Winstona Churchilla ve Fultonu za faktický počátek studené války. Skvěle zanalyzoval nastalou situaci v Evropě a rýsující se rozložení sil ve světe. Co bylo doposud tajemstvím, je Churchillova snaha přimět amerického prezidenta k vyhlazení Moskvy. Informuje o tom ICIJ.

Rok po konci druhé světové války navštívil Winston Churchill, toho času už jen poslanec dolní komory parlamentu, amerického prezidenta. Tento post rovněž zaznamenal změnu. Churchillův válečný souputník Franklin Delano Roosevelt zemřel v posledních dnech války a nahradil ho Harry Truman.

Truman k Churchillovi vzhlížel s obrovským respektem a považoval ho za zachránce západní civilizace. Během své návštěvy se Churchill zastavil ve Fultonu v Missouri, kde znovu vstoupil do historie, když přednášel studentům o vznikající „železné oponě". Tento pojem se díky němu zabydlel ve slovníku všech světových politiků až do konce studené války.

Churchill nechtěl ani po válce zůstat mimo světové dění. Rozhodl se šířit po světě své myšlenky, hovořit o atomovém nebezpečí, hrozbě Sovětského svazu a světového komunismu. Obával se, že po vyhrané válce se USA opět zatáhnou do své ulity a budou pokračovat v tradičním izolacionismu.

„Napříč kontinentem se od Štětína po Terst spustila železná opona." Tato slova měla Američanům připomenout, že svobodná Evropa měla vypadat jinak a trvalý mír je za těchto podmínek utopický. Truman celou řeč četl a předem schválil. Také nehodlal vyklidit místa, jež si USA vydobyly.

„Nikdy v celé historii nebyla válka, které by se dalo snadněji zabránit díky včasným opatřením než ta, která zrovna pustoší tak rozsáhlé oblasti zeměkoule. Může tomu být zabráněno bez jediného výstřelu." Každý chápal, co tím chtěl Brit říci. Truman, který podporoval shození atomových bomb v Japonsku, stál vedle něho na jevišti a vřele aplaudoval.

Reakce amerického tisku byly silně negativní. Churchill byl považován za válečného štváče, který chce USA zatáhnout do dalšího konfliktu. Truman se zalekl a distancoval se od slov, které britský politik ve Fultonu přednesl. Churchill se však nedal: „Argument, že nesmíte použít atomovou bombu, dokud nebo pokud jí nebylo použito proti nám jako první, znamená jinými slovy, že nikdy nesmíte vystřelit, dokud jste nebyli zastřeleni. To se mi zdá hloupé."

Podle záznamů FBI lobboval u několika senátorů, aby prosadili preventivní útok na Moskvu. „Poukázal, že pokud bude atomová bomba svržena na Kreml a vyhladí jej, bude velice snadné stabilizovat Rusko, které bude bez vedení", řekl senátor Bridges FBI.

Jak již víme, k útoku nikdy nedošlo a nevyplnily se ani Churchillovy pesimistické předpovědi, v nichž Spojeným státům předpovídal sovětský útok maximálně do dvou let, co se Moskva zmocní atomové zbraně.

Témata:  Winston Churchill Moskva výbuchy jaderné zbraně

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.