Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Evropě je na vzestupu turkofobie, zlobí se Ankara. Ministři chtějí pokračovat v agitaci

Turecko
Turecko
Foto: Pixabay

Berlín/Ankara - Turecko má v současnosti s EU velmi napjaté vztahy, přesto se turečtí ministři pokusí v Německu o další politickou agitaci na podporu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.

Uspořádat by tam mohli velké shromáždění. Erdoganův mluvčí Ibrahim Kalin v rozhovoru v televizní stanici CNN-Türk také prohlásil, že v Evropě je nyní na vzestupu turkofobie, a to úměrně tomu, jak Ankara poukazuje na chyby Západu.

Mluvčí také zkritizoval nynější výroky šéfa německé rozvědky Bruna Kahla v Der Spiegelu, který zpochybnil tvrzení turecké vlády, že za loňským pokusem o puč je islámský duchovní Fethullaha Gülen, který žije v exilu v USA.

Kalin nyní prohlásil, že nový americký prezident Donald Trump uvažuje o jeho vydání Turecku. Ankara o to fakticky žádá od červencového puče, ale vláda předchozího prezidenta Baracka Obamy se k tomu neměla.

Témata:  Turecko Německo Recep Tayyip Erdogan

Související

Aktuálně se děje

19. září 2025 11:15

Historici v Lánech otevřeli obálku se vzkazem od Masaryka. Nešlo o poslední slova

Dnes v deset hodin dopoledne začal na zámku v Lánech dlouho očekávaný ceremoniál k otevření obálky s údajnými posledními slovy Tomáše Garrigua Masaryka. Historici za účasti prezidenta Petra Pavla ji otevřeli přesně dvacet let poté, co ji Masarykův tajemník Jan Sum uložil do Národního archivu s datem otevření na dnešní den. Jak historici po otevření zjistili, jednalo se o dokument v angličtině o pěti stranách a nešlo o dopis, nýbrž o záznam Jana Masaryka. Dokument navíc podle prvního zkoumání není z roku 1937, ale z roku 1934, kdy se Masaryk cítil špatně a domníval se, že umírá.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Eurovision Song Contest

Ruská odpověď na Eurovizi: Intervize je o politice, účastní se i Čína nebo Afrika

Ruská odpověď na Eurovizi se jmenuje Intervize a na rozdíl od svého slavnějšího protějšku je méně výstřední a více zaměřená na politiku. Soutěž, kterou oživil ruský prezident Vladimir Putin, se koná v Moskvě a jejím cílem je „rozvíjet mezinárodní kulturní a humanitární spolupráci“. Očividným důvodem je však vytvoření vlastní hudební soutěže, jelikož bylo Rusko v roce 2022 kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno z Eurovision Song Contest.