Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Největší problém USA? Úniky informací mají společného jmenovatele, vláda to ingnoruje

Julian Assanage
Julian Assanage
Foto: news.com

Washington - Server WikiLeaks nedávno zveřejnil 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Nejde zdaleka o jediný únik informací, se kterým se musejí americké zpravodajské služby potýkat. Jak poukazuje deník The Washington Post, všechny tyto úniky mají jednoho společného jmenovatele. A proto je třeba zasáhnout.

Když WikiLeaks zveřejnila asi 8000 dokumentů údajně pocházejících ze serverů americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), které údajně odhalují praktiky americké kybernetické špionáže, ukázalo se, že k úniku došlo kvůli externím dodavatelům, která vláda využívá. To obratem potvrdili i federální vyšetřovatelé.

V důsledku uniku uvedl editor WikiLeaks Julian Assange, že CIA „ztratila kontrolu nad celým svým arzenálem kybernetických zbraní“. Zpravodajští zasvěcenci byli zděšeni. Agentury „riskovaly s dodavateli", protože tito dodavatelé „nemusí mít stejnou loajalitu" jako úředníci zaměstnaní vládou, bědoval na NBC bývalý ředitel CIA Leon Panetta.

Jak ale poukazuje list The Washington Post, zpravodajské služby o těchto problémech ví už dlouho, ale nic s tím neudělaly. Podle novináře Tima Shorrocka už v roce 2007 šlo 70 centů z každého dolaru pro zpravodajské služby do soukromého sektoru. Pouhých pět korporací tak má pod kontrolou asi 80 procent ze 45 tisíc dodavatelů pracujících pro americké tajné služby.

Právě proto je podle deníku hrozba nespolehlivých pracovníků v tomto průmyslu velmi nebezpečná. Dohled nad pracovníky těchto dodavatelů je prý katastrofální, což dokazuje třeba případ Edwarda Snowdena z roku 2013. Problémy se ale objevily i později. Minulý měsíc federální porota obžalovala Harold T. Martina, který měl ukrást utajované materiály NSA. Minulý měsíc důstojník kontrarozvědky William Evanina odhalil, že američtí úředníci nedávno objevili další dvě narušení. V jednom incidentu dodavatel ukradl více než 200 gigabytů utajovaných informací z blíže neurčeného agentury a prodal je do cizí země.

Otázkou tedy podle deníku je, jestli by firmy neměly nést za takové úniky odpovědnost. Ani jeden z případů totiž nevedl k zavedení zvláštního dohledu. William Evanina, vysoce postavený důstojník americké kontrarozvědky, poukazuje na to, že nedávné úniky jsou nevyhnutelný důsledek špionážní kultury. Dodavatelé podle něj zaměstnávají asi 800 tisíc ze 4 milionů amerických občanů, kteří jsou držiteli bezpečnostní prověrky.

„Každý s bezpečnostní prověrkou, včetně státních zaměstnanců, představuje potenciální riziko. Ale jejich loajalita patří v první řadě vládě, které slouží, nikoliv společnostem, které je zaměstnávají - a proto jsou v konečném důsledku zodpovědní za zvládání bezpečnostních rizik,“ vysvětluje The Washongton Post.

Jistě nadešel čas, aby se soukromí dodavatelé stali přímo odpovědní za únik utajovaných materiálů, potrestáni by mohli být zrušením smlouvy nebo obviněním z nedbalostí, když k nějakému úniku dojde.

„Dokud vláda a její představitelé zpravodajských nebudou ochotni využít své pravomoci a dohlížet na opravu bezpečnostních děr a prosazování většího odstupu mezi tajnými službami a jejich dodavateli, nebudou privatizovaní pracovníci nikdy představovat spolehlivý způsob, jak dosáhnout zpravodajských cílů. Bez právní a finanční odpovědnosti je jediný způsob, jak posílit bezpečnost, omezit národní bezpečnosti práce jen na úředníky, kteří přísahali chránit ústavu,“ píše deník.

Témata:  USA Wikileaks Tajná služba Spojených států amerických

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.