Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Macron tvdě kritizuje konkurenci: Národní fronta je strana nenávisti. Vyženu Le Penovou ze země

Demonstrace proti
Demonstrace proti "duhové totalitě" pořádaná Akcí D.O.S.T., Praha 16.8.2013
Foto: Lukáš Henzl, EuroZprávy.cz

Paříž - Centrista Emmanuel Macron (39), favorit prezidentských voleb ve Francii, se na dnešním mítinku pustil do své rivalky Marine Le Penové. Její Národní frontu označil za stranu nenávisti.

První kolo francouzských prezidentských voleb se koná 23. dubna, dva postoupivší se utkají v druhém kole 7. května.

Před tisícovkami příznivců v Marseille dnes Macron slíbil, že Národní frontu "vyžene" ze země a s ní i "všechny ty, kteří nás tak zahanbují". "Vyhrajeme první kolo a porazíme je," dodal nezávislý kandidát Macron s odkazem na stranu Le Penové.

Během své dnešní návštěvy v Marseille se Macron setkal také s blízkým spojencem bývalého konzervativního prezidenta Nicolase Sarkozyho Christianem Estrosim. Podle agentury Reuters tím chtěl vyslat signál, že usiluje o překonání tradičního dělení na pravici a levici.

Estrosi byl jedním z těch členů strany Republikáni, kteří se na počátku roku snažili zvrátit kandidaturu Françoise Fillona. Ten byl původně favoritem celých prezidentských voleb, o své vedení přišel kvůli kauze se zaměstnáváním své manželky coby poslanecké asistentky.

Témata:  Marine Le Pen Francie Nicolas Sarkozy Emmanuel Macron

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 21:56

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.