Největší světová demokracie je v rozkladu? Problémy jsou úplně všude, varuje expert

Indie je země, v níž žije 1,3 miliardy obyvatel a 800 milionů z nich jsou oprávnění voliči. Představitelé země navíc často prohlašují, že již od roku 1951 probíhá každých pět let předání moci, což se děje vždy v míru a v souladu s demokratickými principy moci. Podle Riju Agrawala však volby a relativní mír zdaleka nejsou všechno. Země, která se za demokratickou považuje již déle než šest desítek let, by už měla být mnohem dál.

Agrawal tvrdí, že podobné standardy můžeme aplikovat na země, které teprve demokracii začaly zkoušet – například země na Blízkém východě a v severní Africe. Oproti tomu Indie, která se chce dostat do elitního klubu světových mocností, by měla ukázat mnohem víc. To se však neděje.

Pokud by indická demokracie byla hodnocena podle efektivity institucí, které ji prosazují, byla by považována za křehkou a slabou. Například nejdůležitější demokratická instituce – parlament. Více než třetina indických poslanců v současné době čelí nějaké žalobě. Navíc podle Agrawala nedokážou přemýšlet komplexně a místo toho se snaží hlavně využít nejrůznější benefity svého povolání. Díky tomu není parlament schopen prosadit žádné zásadní reformy, a to bez ohledu na to, kdo je zrovna u moci.

Bez problémů není ani indický soudní systém. Trpí nedostatkem zaměstnanců a prosazování spravedlnosti tak trvá velmi dlouhou dobu. Pokud obžalovaný zaplatí kauci, může se díky byrokracii vyhýbat vězení mnoho let. Indický Nejvyšší soud se zároveň začal zabývat mnoha obecnými problémy a ve saze pomoci páchá víc škody než užitku.

Současnou situací podle Agrawala trpí nejen ekonomika, ale také indické aspirace stát se světovou velmocí. Klíčem k úspěchu je reforma zásadních vládních institucí a zvolení lidí, kteří jsou pro svou práci kvalifikovaní. Pouze takoví lidé jsou schopní vyřešit sociální, politické i ekonomické problémy země. „Jinak se Indie postupně utopí v probíhající krizi,“ uzavírá Agrawal.

Témata:  Indie,  demokracie,  politika