reklama

Expert zdůrazňuje, že Lute zastává politickou funkci, tudíž je pravděpodobné, že po listopadových prezidentských volbách v USA odejde. Přesto jeho špatně načasovaných výroků využije Rusko, aby dále fragmentovalo již tak rozdělenou Evropu, varuje Coffey.  

NATO je pilířem evropské a severoamerické bezpečnosti více než 67 let, konstatuje analytik a z tohoto důvodu nepovažuje za překvapivé, že mnoho zemí v euroatlantickém regionu, které ještě nejsou jejími členy, chtějí do organizace vstoupit.

"Bylo to zřejmě nejevidentnější po kolapsu Sovětského svazu a konci studené války," soudí Coffey, jelikož země bývalé Varšavské smlouvy ve východní Evropě zoufale hledaly cesty, jak se přidat do Evropského společenství a NATO bylo jejich jasná volba.

Bezpečnostní garance

Článek 10 Severoatlantické smlouvy z roku 1949, tedy zakládajícího dokumentu NATO, uvádí, že požádat o přistoupení může jakákoliv evropská země, byť členství v alianci není automatické, podotýká analytik. Vysvětluje, že od kandidátské země se očekávají reformy systému vlády, hospodářství a armády; musí být demokratická a otevřená. "V mnoha ohledech je lákání na členství v NATO jedním z nejefektivnějších nástrojů Západu jak prosazovat demokracii," míní Coffey.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Luteovy poslední poznámky pak dle expertova názoru odrážejí v zásadě postoje amerického prezidenta Baracka Obamy. Ten, stejně jako jeho nejbližší okolí, prokazuje jen velmi malé nadšení pro myšlenku rozšíření NATO, pokračuje analytik. Připomíná, že tři poslední alianční summity nenabídly členství žádné nové zemi a až do loňského prosince, kdy se dočkala Černá hora, to vypadalo, že Obama bude prvním americkým prezidentem od konce studené války, během jehož vlády nedojde k rozšíření organizace.   

Coffey uvádí, že po doslova explozivní expanzi po skončení studené války, kdy se aliance rozrostla ze 16 členů na současných 28, se proces přijímání nových zemí zpomalil, když ze tří oficiálních kandidátů - Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Gruzie - není nikdo blízko plnému členství. Makedonie sice splnila podmínky ke vstupu již v roce 2009, ale tento krok je neustále a zbytečně blokován Řeckem kvůli vzájemnému sporu o jméno státu, poukazuje odborník.  

Ačkoliv Gruzii bylo přislíbeno možné plné členství v roce 2008, země je oddaným spojencem NATO a poslala stovky vojáků do bojů v Afghánistánu, státy jako Francie a Německo blokují přístupový proces v obavě, aby nerozhněvaly Rusko, tvrdí Coffey. Doplňuje, že Bosna a Hercegovina se zase potýká s velkým množstvím vnitřních problémů, což jí brání splnit kritéria pro brzký vstup do aliance.

Zavřené dveře

"Pochopitelně, je tu otázka Ukrajiny," dodává expert. Uvádí, že Ukrajině bylo přislíbeno možné členství v roce 2008, ale na rozdíl od Gruzie tato země až do poslední doby činila jen velmi málo k dosažení tohoto cíle, když i ukrajinská veřejnost dlouhé roky vstup do NATO odmítala. Ukrajinský parlament dokonce v roce 2010 schválil zákon, který přistoupení do aliance blokoval a ten platil až do loňského roku, konstatuje analytik. Deklaruje, že postoj Ukrajiny k organizaci sice změnily poslední zkušenosti s Ruskem, ale zemi přesto čeká ještě dlouhá cesta, než bude moct reálně uvažovat od vstupu do aliance.

"Zaprvé a především, NATO je defenzivní aliance," zdůrazňuje Coffey. Vysvětluje, že jejím prioritním úkolem je obrana územní integrity členských států. Pokud tedy Rusko neplánuje zaútočit na některého z členů, nemá žádný důvod aliance se obávat, tvrdí expert. Připomíná, že Rusko nikdy nebylo vnímáno tak, že by disponovalo právem veta ohledně potenciálního členství v NATO. "Jen to, že země byla kdysi okupována Sovětským svazem či pod vlivem ruského impéria, neznamená, že má navěky zablokovaný vstup do aliance," deklaruje analytik.     

Odborník připomíná, že NATO je souborem 28 demokracií a veškerá alianční rozhodnutí vyžadují jednohlasnost. Každá země, která usiluje o vstup tak musí být dle Coffeyho demokratická. "Pokud země splňuje kritéria a aliance ji nabídne členství, mělo by jít o definitivní krok, nikoliv začátek debaty s Ruskem. Toto je třeba Moskvě dát jasně najevo," apeluje expert.   

NATO dle Coffeyho názoru učinilo mnohem více pro podporu demokracie, stability a bezpečnost v euroatlantickém regionu než jakákoliv jiná organizace, včetně Evropské unie, čehož bylo dosaženo lákáním zemí, aby se "přidaly do klubu". Aliance by tak měla nadále nechat široce otevřené dveře pro nové členy, nikoliv jim dveřmi práskat před obličejem, nabádá závěrem analytik.