Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Americká vojska v Evropě mají nového velitele, jaká slova zazněla při jeho jmenování?

Ruská armáda, ilustrační fotografie
Ruská armáda, ilustrační fotografie
Foto: mil.ru

Stuttgart - Novým velitelem amerických vojsk v Evropě se dnes stal generál Curtis Scaparrotti (60). Při předávání funkce zazněla značně kritická slova na adresu Ruska.

Scaparrotti, jenž ve funkci nahradil Philipa Breedlovea, v minulosti velel americkým jednotkám v Jižní Koreji, působil také v Afghánistánu.

"Nevyhledáváme studenou a už vůbec ne horkou válku s Ruskem. Nechceme, aby bylo Rusko naším nepřítelem. Ale nenechme se mýlit, budeme bránit naše spojence, mezinárodní řád založený na pravidlech a pozitivní budoucnosti, kterou nám skýtá," prohlásil americký ministr obrany Ashton Carter u příležitosti jmenování nového generála.

Ministr narážel zejména na intervenci Moskvy na Ukrajině, anexi Krymu a na "zastrašování" pobaltských zemí, které jsou součástí Severoatlantické aliance. Za nejvíce znepokojivé Carter označil výroky ruských představitelů o jaderných zbraních.

Rusko letos zařadí do aktivní služby pět nových pluků strategických raketových jaderných sil a na západě země vytvoří tři nové armádní divize. Asi největší pozdvižení ale vzbudil loňský výrok zástupce šéfa ruské Bezpečností rady Jevgenije Lukjanova, podle něhož se Polsko a Rumunsko kvůli chystanému rozmístění amerických zbraní na jejich území stávají potenciálním terčem ruských jaderných sil.

Témata:  Ashton Carter Rusko Ruská armáda

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 13:49

Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.