Paříž - Muslimští voliči tvoří pět procent francouzských voličů. A i když je islám ve Francii v posledních letech trvale v hledáčku veřejné pozornosti, jen málokdo se v průběhu volebního období 2017 věnoval tomu, co si muslimští voliči o předehře k prezidentským volbám myslí, píše pro server Al Jazeera Ali Saad, francouzský sociolog a mediální kritik se zaměřením na vliv masových médií na společnost.
Do prvního kola prezidentské volby zbývají spíše jen hodiny než dny a otázky ohledně možného „muslimského hlasu“ by mohly být rozhodujícím faktorem ve volbách, vysvětluje akademik. Islám je druhým největším náboženstvím ve Francii a muslimové tvoří zhruba 5 procent francouzských voličů a přibližně 8 procent celkové populace.
Průzkumy nebo studie založené na náboženství, rase nebo barvě pleti občanů jsou podle francouzského práva zakázány. Výzkumníci se proto často musejí dívat na příjmení respondentů a na geoetnický původ, který může naznačit náboženský stav respondenta. To se týká také případů, kdy je třeba analyzovat postoje francouzských muslimských voličů, a to zejména na předměstí měst jako je Paříž, Marseille nebo Lyon, kde existuje velká koncentrace francouzských občanů severoafrického původu.
V roce 2012 studie francouzského institutu veřejného mínění (IFOP) ukázala, že 86 procent muslimských voličů hlasovalo pro Francoise Hollanda, který vyhrál volby s asi 51 procenty všech hlasů. Pokud vezmeme v potaz odhad, že muslimové tvoří 5 procent národního voličstva, muslimští voliči tehdy představovali potřebný hlas, který naklonil rovnováhu ve prospěch socialistického kandidáta. Šlo o výsledek masivní mobilizace na předměstích velkých francouzských měst proti jeho soupeři Nicolasi Sarkozymu, který představil svou tvrdou rétoriku proti islámu a který neprojevil žádný zájem o boj proti vlně islamofobie, která se přehnala přes Francii během jeho prezidentského mandátu.
Saad se domnívá, že přestože islám a islamofobie dočasně sedí na zadním sedadle v předehře k prvnímu kolu voleb, je nepravděpodobné, že tomu tak bude i ve druhém kole. Otázka islámu se podle něj opět dostane do centra pozornosti a bude pravděpodobně spouštět prudké debaty mezi oběma zbývajícími kandidáty, zvláště pokud do druhého kola postoupí šéfka Národní fronty Marine Le Penová.
Po desetiletí francouzští muslimové tradičně hlasovali pro levici (socialistické a komunistické strany), motivovali je humanistické hodnoty, které levice vyznává. Ale v posledních desetiletích muslimští voliči (nyní druhá a třetí generace) dospěli a jejich politické názory se staly mnohem rozmanitějšími.
Francouzští muslimové mají podle sociologa tendenci mít větší zájem o socioekonomické otázky, jako je přístup k zaměstnání, dávkám a diskriminaci – tedy problémy, které sdílí se zbytkem francouzské populace. Takže teoreticky jakýkoliv kandidát - s výjimkou Marine Le Penové, který navrhuje reálné a uskutečnitelné řešení a alternativy k těmto otázkám, má šanci získat hlasy muslimů, stejně jako Francouzů, kteří se nachází v podobné socioekonomické situaci. Jinými slovy, volební výběr francouzských muslimských voličů nyní není motivován jejich náboženskou příslušnosti, ale problémy a obavami, které ovlivňují jejich každodenní život.
Pokud existuje jedna věc, která spojuje muslimské hlasování, je to otázka islamofobie. Proto každý z kandidátů trvá na tom, že může vychýlit rovnováhu ve svůj prospěch. To byl přesně ten případ, který se stal při volbách v roce 2012, kdy francouzští muslimové hlasovali masivně ve prospěch Hollanda jednoduše proto, že slíbil bojovat proti všem druhům diskriminace, rasismu a islamofobii.
V současné době prakticky všichni kandidáti slibují bojovat proti sociálním problémům, které ovlivňují menšiny v zemi, ale jejich pozice se výrazně liší, pokud jde o islám a islamofobii. Například během kampaně pro primárkách v roce 2016 Francois Fillon prohlásil, že „Francie má problém s islámem“ a že toto náboženství ohrožuje národní jednotu. Tento druh rétoriky dělá starosti francouzským muslimským voličům, protože tím dochází ke stigmatizování muslimské populace a činí muslimy zranitelné, vysvětluje sociolog.
Takže zatímco v prvním kole mohou být hlasy muslimských voličů rozptýleny mezi různé kandidáty, v případě postupu Le Penové do rozhodujícího utkání muslimská populace zřejmě spojí své síly a podpoří jejího soupeře.
Zatímco Muslim voliči ve Francii netvoří homogenní a disciplinovaný volební blok, protože jsou ovlivněni různými sociálně-ekonomickými úvahami, existuje možnost, že muslimové budou hlasovat proti konsolidaci krajní pravice ve francouzské politice a normalizaci islamofobie, diskriminace a ultranacionalismu ve francouzské společnosti, dodává Saad.
Témata: muslimové, Marine Le Pen, François Hollande, Francie, volby ve Francii 1
Související
20. prosince 2022 19:10
13. října 2022 13:00
7. května 2022 11:58
12. září 2021 10:53
10. září 2021 16:21
30. srpna 2021 12:51