Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozhodnou francouzské volby muslimové? Nebylo by to poprvé

Muslimové
Muslimové
Foto: Pixabay

Paříž - Muslimští voliči tvoří pět procent francouzských voličů. A i když je islám ve Francii v posledních letech trvale v hledáčku veřejné pozornosti, jen málokdo se v průběhu volebního období 2017 věnoval tomu, co si muslimští voliči o předehře k prezidentským volbám myslí, píše pro server Al Jazeera Ali Saad, francouzský sociolog a mediální kritik se zaměřením na vliv masových médií na společnost.

Do prvního kola prezidentské volby zbývají spíše jen hodiny než dny a otázky ohledně možného „muslimského hlasu“ by mohly být rozhodujícím faktorem ve volbách, vysvětluje akademik. Islám je druhým největším náboženstvím ve Francii a muslimové tvoří zhruba 5 procent francouzských voličů a přibližně 8 procent celkové populace.

Průzkumy nebo studie založené na náboženství, rase nebo barvě pleti občanů jsou podle francouzského práva zakázány. Výzkumníci se proto často musejí dívat na příjmení respondentů a na geoetnický původ, který může naznačit náboženský stav respondenta. To se týká také případů, kdy je třeba analyzovat postoje francouzských muslimských voličů, a to zejména na předměstí měst jako je Paříž, Marseille nebo Lyon, kde existuje velká koncentrace francouzských občanů severoafrického původu.

V roce 2012 studie francouzského institutu veřejného mínění (IFOP) ukázala, že 86 procent muslimských voličů hlasovalo pro Francoise Hollanda, který vyhrál volby s asi 51 procenty všech hlasů. Pokud vezmeme v potaz odhad, že muslimové tvoří 5 procent národního voličstva, muslimští voliči tehdy představovali potřebný hlas, který naklonil rovnováhu ve prospěch socialistického kandidáta. Šlo o výsledek masivní mobilizace na předměstích velkých francouzských měst proti jeho soupeři Nicolasi Sarkozymu, který představil svou tvrdou rétoriku proti islámu a který neprojevil žádný zájem o boj proti vlně islamofobie, která se přehnala přes Francii během jeho prezidentského mandátu.

Saad se domnívá, že přestože islám a islamofobie dočasně sedí na zadním sedadle v předehře k prvnímu kolu voleb, je nepravděpodobné, že tomu tak bude i ve druhém kole. Otázka islámu se podle něj opět dostane do centra pozornosti a bude pravděpodobně spouštět prudké debaty mezi oběma zbývajícími kandidáty, zvláště pokud do druhého kola postoupí šéfka Národní fronty Marine Le Penová.

Po desetiletí francouzští muslimové tradičně hlasovali pro levici (socialistické a komunistické strany), motivovali je humanistické hodnoty, které levice vyznává. Ale v posledních desetiletích muslimští voliči (nyní druhá a třetí generace) dospěli a jejich politické názory se staly mnohem rozmanitějšími. 

Francouzští muslimové mají podle sociologa tendenci mít větší zájem o socioekonomické otázky, jako je přístup k zaměstnání, dávkám a diskriminaci – tedy problémy, které sdílí se zbytkem francouzské populace. Takže teoreticky jakýkoliv kandidát - s výjimkou Marine Le Penové, který navrhuje reálné a uskutečnitelné řešení a alternativy k těmto otázkám, má šanci získat hlasy muslimů, stejně jako Francouzů, kteří se nachází v podobné socioekonomické situaci. Jinými slovy, volební výběr francouzských muslimských voličů nyní není motivován jejich náboženskou příslušnosti, ale problémy a obavami, které ovlivňují jejich každodenní život.

Pokud existuje jedna věc, která spojuje muslimské hlasování, je to otázka islamofobie. Proto každý z kandidátů trvá na tom, že může vychýlit rovnováhu ve svůj prospěch. To byl přesně ten případ, který se stal při volbách v roce 2012, kdy francouzští muslimové hlasovali masivně ve prospěch Hollanda jednoduše proto, že slíbil bojovat proti všem druhům diskriminace, rasismu a islamofobii.

V současné době prakticky všichni kandidáti slibují bojovat proti sociálním problémům, které ovlivňují menšiny v zemi, ale jejich pozice se výrazně liší, pokud jde o islám a islamofobii. Například během kampaně pro primárkách v roce 2016 Francois Fillon prohlásil, že „Francie má problém s islámem“ a že toto náboženství ohrožuje národní jednotu. Tento druh rétoriky dělá starosti francouzským muslimským voličům, protože tím dochází ke stigmatizování muslimské populace a činí muslimy zranitelné, vysvětluje sociolog.

Takže zatímco v prvním kole mohou být hlasy muslimských voličů rozptýleny mezi různé kandidáty, v případě postupu Le Penové do rozhodujícího utkání muslimská populace zřejmě spojí své síly a podpoří jejího soupeře. 

Zatímco Muslim voliči ve Francii netvoří homogenní a disciplinovaný volební blok, protože jsou ovlivněni různými sociálně-ekonomickými úvahami, existuje možnost, že muslimové budou hlasovat proti konsolidaci krajní pravice ve francouzské politice a normalizaci islamofobie, diskriminace a ultranacionalismu ve francouzské společnosti, dodává Saad.

Témata:  muslimové Marine Le Pen François Hollande Francie volby ve Francii 1

Související

Aktuálně se děje

12:24

Počasí zaúřaduje. K intenzivnímu sněžení se přidá i další jev

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.