Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Mélenchon se bude svých příznivců ptát, komu dají hlas. Sám to ale neprozradí

Francie
Francie
Foto: Pixabay

Paříž - Představitel francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon skončil v 1. kole prezidentských voleb s 19,58 procenty hlasů těsně čtvrtý. Na rozdíl od dalších poražených ale nevyzval k podpoře centristy Emmanuela Macrona ve druhém kole. Nejprve se mají vyjádřit lidé na internetu.

Mélenchon se dnes začne po internetu ptát svých příznivců, koho budou volit v druhém kole 7. května, budou se moci vyjádřit ohledně svých preferencí až do 2. května. Ať už bude výsledek poradní ankety jakýkoli, Mélenchon podle Le Figaro sám nesdělí, komu odevzdá svůj hlas.

Podle průzkumů veřejného mínění hodlá 17 až 19 procent příznivců Mélenchonova hnutí Nepodrobená Francie (La France insoumise) hlasovat pro šéfku krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Tato možnost přitom podle Le Figaro v anketě chybí.

Mélenchonovi sympatizanti mohou označit možnost "zdržím se hlasování", "budu volit Emmanuela Macrona" nebo "vhodím prázdnou obálku nebo neplatný lístek".

K podpoře Macrona už kromě končícího prezidenta Françoise Hollandea vyzvali poražení uchazeči konzervativní pravice a socialistů François Fillon (v prvním kole 20,01 procenta hlasů) a Benoit Hamon (6,36 procenta hlasů).

Témata:  Marine Le Pen,  Francie,  Jean-Luc Mélenchon,  volby ve Francii 1,  Emmanuel Macron

Aktuálně se děje

24. září 2026 21:58

Není to dobré. Veronika Kopřivová popsala vztah s otcem mladší dcery

Dvě děti dělají radost Veronice Kopřivové, ačkoliv to nemá tak jednoduché jako jiné maminky. Nežije totiž s otcem ani jedné ze svých dcer. Zatímco s jedním alespoň dobře vychází, s tím druhým je vztah o poznání komplikovanější. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie.

Komentář

Německé volby zajímají celou Evropu. Problém má i euro

Jedním z poražených německých zemských voleb je vedle CDU kancléře Friedricha Merze také euro. Výsledky zvyšují politickou rizikovou přirážku, kterou budou investoři v příštích měsících požadovat při držbě evropských aktiv. Přitom měnový kurz může být jedním z hlavních „ventilů“, jimiž se toto rostoucí politické riziko projeví.