reklama

"Nové údaje potvrzují, že cyklické oživení eurozóny je stále pevnější," řekl Draghi na tiskové konferenci. Podle něj sice v hospodářském výhledu přetrvávají negativní rizika, ta se ale zmenšila. Draghi rovněž poukázal na známky zlepšování globální ekonomiky, které naznačují, že zahraniční poptávka by měla stále více přispívat k růstu ekonomiky eurozóny.

Draghi rovněž předpověděl, že základní inflační tlaky zůstanou letos potlačené a zatím nevykazují "přesvědčivý trend růstu". Podle něj je nutné odhlédnout od kolísání hlavního ukazatele inflace spotřebitelských cen, které je přechodné a nemá dopady na střednědobý výhled cenové stability. Má-li se základní inflace zvýšit, jak o to ECB usiluje, je podle Draghiho nutné dál udržovat "velmi podstatný stupeň měnového uvolnění".

Míra inflace v eurozóně v březnu klesla na 1,5 procenta z únorových dvou procent, což byla nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky. Draghi již dříve označil vzestup inflace za dočasný výkyv, za kterým stojí téměř výhradně rostoucí ceny ropy.

V části odpovědí na otázky novinářů Draghi řekl, že v této chvíli není pro ECB nutné, aby diskutovala o změnách v měnové politice a měnila cokoli na připravenosti ji ještě dál uvolnit. Zatímco po nastínění příznivých ekonomických vyhlídek v připraveném Draghiho vystoupení euro zřetelně posílilo, po těchto slovech se vrátilo zpět.

Po prvním kole prezidentských voleb ve Francii se na trzích rozšířily spekulace, že ECB by v červnu po pravděpodobném vítězství centristy Emmanuela Macrona mohla naznačit první kroky k omezení měnové stimulace. Draghi dnes ale zdůraznil, že volby nemají na rozhodování banky žádný vliv. "Měnovou politiku neděláme na základě pravděpodobných volebních výsledků," řekl šéf ECB podle agentury AP.

Loni v prosinci ECB oznámila, že prodlouží program nákupů dluhopisů minimálně do konce letošního roku. Současně rozhodla, že od dubna sníží měsíční objem těchto nákupů na 60 miliard eur (1,6 bilionu Kč) z předchozích 80 miliard. Základní úroková sazba ECB je nyní na nule a depozitní sazba činí minus 0,4 procenta, takže komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit.

reklama