Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rusko se dostává z recese. Růst ve střední a východní Evropě letos výrazně zrychlí, předpovídá MMF

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Slovenskespolocnosti.sk

Washington - Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos růst ekonomik střední, východní a jihovýchodní Evropy zrychlí celkově na 2,2 procenta z loňského tempa 1,5 procenta. V Rusku by měla skončit recese. Hospodářské vyhlídky se zlepšují také na Ukrajině.

Ve střední a východní Evropě, tedy mimo země Společenství nezávislých států (SNS) loni růst celkově zpomalil na 2,7 procenta, hlavně kvůli pomalejšímu čerpání evropských fondů v rámci nového rozpočtového cyklu v EU. MMF ale letos v této oblasti čeká zrychlení na 3,2 procenta.

Ruská ekonomika loni začala oživovat z recese díky zvýšení cen komodit v čele s ropou. Po loňském mírném poklesu tak už letos předpovídá fond Rusku obnovení růstu v tempu 1,4 procenta.

MMF v dnešní zprávě obecně upozornil na to, že navzdory obnovení živé ekonomické aktivity bude zřejmě zemím regionu trvat dohánění ekonomické úrovně Západu déle, než se dříve předpokládalo.

Viníkem nižšího potenciálního růstu je slabý růst produktivity a nízká míra investic, uvedl fond. Region bude navíc podle něj oslabovat rychlé stárnutí populace, což spolu s emigrací povede k poklesu počtu pracovních sil.

MMF zemím regionu doporučil, aby se v zájmu zvyšování produktivity a investic pracovaly na posílení institucionálního rámce, včetně ochrany vlastnických práv, zlepšení právních systémů a systémů zdravotní péče. Dále by měly zlepšit efektivnost veřejného sektoru a také zvyšovat participaci obyvatelstva na pracovní síle prostřednictvím zapojování žen do pracovního procesu a snižování pobídek pro předčasné odcházení do důchodu.

Témata:  Mezinárodní měnový fond (MMF) ekonomika Rusko

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.