reklama

Fackovací panák nacionalistů

"Ve skutečnosti se EU vyhnula kulce," píše odborník. Podotýká, že Marine Le Penová chtěla vyvézt Francii z eurozóny a uspořádat referendum o setrvání země v Unii, přičemž po úspěchu hlasování o brexitu ve Spojeném království by případný "frexit" zřejmě znamenal pro EU fatální ránu. Macronovo vítězství proti tomu Unii posiluje, jelikož nový prezident je pro prohloubení vazeb mezi členskými státy na půdě fiskální, nikoliv pouze měnové politiky, konstatuje Boot.

Postoj lidí k výše uvedenému odráží jejich postoj k EU, přičemž shoda nepanuje ani mezi angloamerickými konzervativci, vysvětluje expert. Sám přiznává, že jeho názor se v průběhu let vyvíjel. Zpočátku byl euroskeptikem a obával se, že ohromná bruselská byrokracie představuje protitržní sílu zavádějící na kontinentě centrálně řízený systém. V posledních letech však Boot dospěl k závěru, že tyto obavy byly přehnané a většina vládních regulací i daňová a fiskální politika stále vzniká na úrovni členských států, zatímco Brusel se stal pohodlným fackovacím panákem, na kterého nacionalističtí politici svalují vlastní nepopulární opatření.

Především konzervativní britské deníky se dlouho zaměřují na démonizaci EU, uvádí historik. Připomíná, že současný britský ministr zahraničí Boris Johnson byl v tomto ohledu průkopníkem, když na přelomu 80. a 90. let působil jako korespondent listu Daily Telegraph v Bruselu, přičemž své čtenáře těšil smyšlenými texty s nadpisy typu "Brusel přijímá čichače, aby zajistil, že euro-hnůj bude smrdět stejně", "Hrozba pro britské růžové klobásky" či "Slimáci jsou ryby, tvrdí EU" a psal nesmysly o plánech na jednotnou velikost kondomů nebo zákazu crackerů s příchutí krevet.    

Bulvární plátky, jako Daily Mail či Sun, se na tento styl specializovaly, poštvaly proti EU britské konzervativce a zároveň přesvědčily i mnoho dalších Britů, deklaruje odborník. Přiznává, že pokud by Unie byla skutečně jen o unifikaci velikosti kondomů, bylo by těžké ospravedlnit její existenci, avšak realita je mnohem složitější.

Hrozí jedovatý nacionalismus

Boot odkazuje na známého amerického publicistu Roberta D. Kaplana, který nedávno v komentáři pro server New York Times nabídl přesvědčivou argumentaci proti takovým útokům a EU označil za důležitou stabilizační sílu na východních a jižních hranicích Evropy. Připomněl, že především Balkán i dvě desetiletí po podpisu daytonských dohod, které ukončily válku v Jugoslávii, zůstává sudem z prachem. "Pouze EU může stabilizovat Balkám. Jen pokud se Srbsko, Albánie a Kosovo stanou členy Unie, mohou být skutečně vyřešeny etnické spory mezi Srby a Albánci. V rámci EU nebudou mít Albánie a Kosovo potřebu sjednotit se na vlastní pěst," cituje historik Kaplana.  

Takové pokusy o sjednocení by se mohly stát z pohledu Srbska důvodem k válce, uvádí odborník. Zdůrazňuje, že podobná dynamika nadále platí i ve sporu mezi Chorvaty a Srby o vliv v Bosně a Hercegovině, avšak právě rámec EU může nabídnout mír celé bývalé Jugoslávii. Naopak, bez EU se bude konflikt pouze prodlužovat, zatímco projekt evropské integrace nabízí svět právních států namísto etnických národů a vládu nestranného práva namísto zřízení, které privileguje jednotlivce nad celek, poukazuje historik.

"EU hraje stejně důležitou roli na východě Evropy a z tohoto důvodu, jak jsem loni poznal, politici z pobaltských států doufali v odmítnutí brexitu v Británii," píše Boot. Přiznává, že NATO je také důležité při odstrašování ruské agrese, ale právě EU pomáhá s podporou slabých, vznikajících demokracií a umožňuje jim rozvoj v plnohodnotné liberální demokracie, nehledě na ruské zásahy.

Navzdory rozšiřování EU dochází k tlaku na demokracii v Maďarsku a Polsku, kde se k moci dostali populisté a nacionalisté, varuje historik. Doporučuje představit si, o kolik by byla situace horší, pokud by v těchto zemích EU neprosazovala demokratické normy a nevyužívala své síly k nabádání daných států, aby se i nadále držely demokratické cesty. "Netřeba velké představivosti, abychom předpokládali, že nebýt EU, demokratické experimenty ve východní Evropě po konci studené války by se ukázaly stejně krátkodobé jako ty po skončení první světové války," tvrdí odborník.     

Nic z výše uvedeného nepopírá, že EU je více centralizovaná, než je třeba, stejně jako skutečnost, že potřebuje reformu, deklaruje Boot. Fakt, že EU přežila a ustála další výzvu se strany krajní pravice, nicméně považuje za důvod k oslavě. Celkově a navzdory mnoha výrazným chybám, je totiž druh nadnárodní integrace, který EU prosazuje, mnohem přípustnější než jedovatý nacionalismus dominující Evropě před druhou světovou válkou, který by mohl znovu povstat, pokud by se EU jednoduše vypařila, uzavírá odborník.