Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Azerbájdžán zakázal média kritická k prezidentovi,j je mezi nimi i Rádio Svobodná Evropa

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Baku – V Ázerbájdžánu sílí cenzura. Tamní soud dnes schválil rozhodnutí ázerbájdžánských úřadů, které nařídily zablokovat internetové stránky médií kritických vůči režimu prezidenta Ilhama Alijeva. Pětapadesátiletý politik se stal prezidentem v roce 2003 po svém otci Gejdarovi, který v minulosti patřil ke komunistickým špičkám rozpadlého Sovětského svazu.

Opatření se týká i webu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a místní pobočky této stanice, kterou financuje Kongres Spojených států, a rovněž internetových televizí Saati TV, Turan TV a Meidan TV.

Ministerstvo spojů zdůvodnilo zablokování internetových stránek tím, že představují „ohrožení zákonných zájmů státu a společnosti" v postsovětské republice, bohaté na ropu a zemní plyn.

Mezinárodní nevládní organizace často kritizují Ázerbájdžán za pronásledování kritiků režimu a ochránců lidských práv, což prezident Alijev popírá. Země se na žebříčku svobody tisku, sestavovaným organizací Reportéři bez hranic, letos umístila na 162. příčce.

Právní zástupci médií dali najevo, že proti verdiktu, který kritizovali jako neodůvodněný a nezákonný, se odvolají. „Toto rozhodnutí porušuje mezinárodní právo," řekl agentuře AFP advokát Samed Ragimov. Žádné z dotčených médií podle něj neporušovalo ázerbájdžánské zákony, ani neškodilo veřejným zájmům.

Ředitel stanice Turan TV Ganimat Zahid už dříve označil potíže s úřady a soudy za snahu o potlačení svobody slova.

Témata:  Ázerbájdžán Ilham Alijev média

Související

Aktuálně se děje

21. listopadu 2024 12:46

Rusko si našlo nový cíl číslo jedna. Polsko

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Anders Behring Breivik už nechce sedět ve vězení. Masový vrah chce na svobodu

Norský masový vrah Anders Behring Breivik, který v roce 2011 při bombovém útoku a střelbě zabil 77 lidí, stanul v úterý před soudem, aby podruhé požádal o podmínečné propuštění. Breivik si odpykává trest odnětí svobody na 21 let, což je maximální možný trest v Norsku. Podle norského práva má však po deseti letech vězení nárok na slyšení o podmínečném propuštění.