Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Azerbájdžán zakázal média kritická k prezidentovi,j je mezi nimi i Rádio Svobodná Evropa

Noviny, ilutrační foto
Noviny, ilutrační foto
Foto: Pixabay

Baku – V Ázerbájdžánu sílí cenzura. Tamní soud dnes schválil rozhodnutí ázerbájdžánských úřadů, které nařídily zablokovat internetové stránky médií kritických vůči režimu prezidenta Ilhama Alijeva. Pětapadesátiletý politik se stal prezidentem v roce 2003 po svém otci Gejdarovi, který v minulosti patřil ke komunistickým špičkám rozpadlého Sovětského svazu.

Opatření se týká i webu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) a místní pobočky této stanice, kterou financuje Kongres Spojených států, a rovněž internetových televizí Saati TV, Turan TV a Meidan TV.

Ministerstvo spojů zdůvodnilo zablokování internetových stránek tím, že představují „ohrožení zákonných zájmů státu a společnosti" v postsovětské republice, bohaté na ropu a zemní plyn.

Mezinárodní nevládní organizace často kritizují Ázerbájdžán za pronásledování kritiků režimu a ochránců lidských práv, což prezident Alijev popírá. Země se na žebříčku svobody tisku, sestavovaným organizací Reportéři bez hranic, letos umístila na 162. příčce.

Právní zástupci médií dali najevo, že proti verdiktu, který kritizovali jako neodůvodněný a nezákonný, se odvolají. „Toto rozhodnutí porušuje mezinárodní právo," řekl agentuře AFP advokát Samed Ragimov. Žádné z dotčených médií podle něj neporušovalo ázerbájdžánské zákony, ani neškodilo veřejným zájmům.

Ředitel stanice Turan TV Ganimat Zahid už dříve označil potíže s úřady a soudy za snahu o potlačení svobody slova.

Témata:  Ázerbájdžán Ilham Alijev média

Související

Aktuálně se děje

10:25

Slintavka a kulhavka děsí i Česko. Stát zavádí přísná opatření

Státní veterinární správa (SVS) dnes oznámila další zpřísnění mimořádných veterinárních opatření (MVO) s cílem zabránit zavlečení slintavky a kulhavky (SLAK) na území České republiky. Nová opatření přicházejí v reakci na pokračující šíření nákazy na Slovensku a v Maďarsku, kde bylo v posledních dnech potvrzeno již několik ohnisek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Grónsko

Analýza

Co bude s Grónskem? Dánové dříve dali USA volnou ruku, nátlak ale trpět nebudou

Grónsko, největší ostrov světa, se ocitlo v centru neobvyklé globální pozornosti. Rétorika prezidenta Donalda Trumpa o jeho možném začlenění pod Spojené státy vzbudila obavy mezi spojenci. Ačkoli bezpečnostní argumenty nejsou v kontextu Arktidy bezdůvodné, posílení americké národní bezpečnosti by mělo vycházet ze spojenectví a důvěry, nikoliv z nátlaku. Grónsko může být klíčovým partnerem, ne cílem agrese.