Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Po útoku v Manchesteru je známa totožnost sedmi obětí, symbolem se stala tvář osmileté Saffie

Vlajka Velké Británie
Vlajka Velké Británie
Foto: Mariusz Stankowski / INCORP images

Manchester - Po pondělním teroristickém útoku v Manchesteru je už známa totožnost sedmi obětí. Nejmladší mrtvou je osmiletá Saffie Roussosová, jejíž fotografie se jako symbol masakru objevila na titulní stránce dnešního vydání řady britských novin.

Mezi potvrzenými oběťmi jsou také Olivia Campbellová (15). Její fotografie, kterou zveřejnila její matka ve snaze najít po atentátu svou dceru, byla od úterního rána hojně sdílena na sociálních sítích. Obětí útoku se stala také Georgina Callanderová (18), John Atkinson (28) a Kelly Brewsterová (32).

Při atentátu zahynuly také Alison Howeová a Lise Leesová, které ve vstupní hale manchesterské arény, kde k sebevražednému útoku došlo, čekaly na příchod svých patnáctiletých dcer z koncertu.

Policie potvrdila, že zranění utrpělo 120 lidí, 59 z nich muselo být převezeno do nemocnice. Mezi nimi je dvanáct dětí mladších šestnácti let.

Tělo pravděpodobného pachatele, 22letého Brita libyjského původů Salmana Abediho, zatím podle zpravodajského serveru BBC ještě oficiálně identifikované nebylo.

Manchesterská aréna je jednou z největších víceúčelových hal v Evropě. Na koncert popové zpěvačky Grandeové se v pondělí přišlo podívat kolem 21.000 lidí, z velké části dětí a mladistvých.

Témata:  výbuch v aréně v Manchesteru Velká Británie

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 11:16

Nová životní role Jiřiny Bohdalové. K tomu bodu všechno směřovala

Jiřina Bohdalová se může těšit na novou roli ve svém životě, nikoliv však hereckou. Celé Česko se totiž dozvědělo, že se stane prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové se těší na prvního potomka a už zná i pohlaví miminka. 

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.