Praha - Zabití říšského protektora Reinharda Heydricha československými parašutisty Jozefem Gabčíkem a Janem Kubišem nebyl atentát, ale vojenský útok, říká Jaroslav Ort, kterému nacisté za pomoc ukrývaným parašutistům popravili matku.
Podle Orta byl útok světově významným odbojovým činem, ale je kolem něj spousta mýtů, z nichž některé zanechali ještě nacisté. "Už ten výraz 'atentát' je převzatý z německé nomenklatury, znamená něco jako vraždu. To ale nebyl vražedný útok, byla to vojenská akce," řekl ve svém projevu při odhalení desky.
Brání se také tomu překládat název operace proti Heydrichovi Antropoid jako "člověk". "To slovo bylo vymyšleno zřejmě v Londýně nesmírně sofistikovaně. Já bych to vyjádřil jako 'zrůda podobná člověku'," dodal.
U odhalování pamětní desky manželům Ludmile a Josefu Ryšavým byl Jaroslav s bratrem Janem. "Když byl atentát, tak mně bylo devět, bratrovi Jaroslavovi 11 a našemu nejmladšímu bratrovi bylo šest roků," vzpomínal dnes při odhalení pamětní desky Jaroslavův mladší bratr Jan.
Otec Ludmily, Jan Sonnevend, byl předsedou pravoslavné náboženské obce v Praze a díky jeho nápadu se ukryli parašutisté v kryptě kostela svatých Cyrila a Metoděje, kde později v boji s německými vojáky zemřeli. Dcera Ludmila s druhým manželem se podle badatele Vlastislava Janíka podíleli zejména tím, že jim nosili potraviny.
Poté, co byli dědeček s babičkou zatčeni, ukryla se Ludmila na rodinné chatě na kopci nad Vraným nad Vltavou, kde ji gestapo zatklo. "Naposledy jsme ji viděli, jak jede od Jiráskova mostu parníkem. To byla jediná doprava, která jezdila. Jenom jsme na ni mávali," dodal Jan Ort. Ve 34 letech byla popravena v koncentračním táboře v Mauthausenu.
Její tři syny zachránilo to, že po rozvodu rodičů žili s otcem lékařem v německém sanatoriu. "Když matku popravili s Mauthausenu, přišli do ordinace gestapáci a přinesli její úmrtní list. A zeptali se, co s dětmi," vyprávěl Jan Ort. Navrhovali převýchovu. "Otec řekl, že nás bude vychovávat v německém duchu. Asi půl roku za námi chodil tajnej, museli jsme venku mluvit německy, protože poslouchali, jestli jsme opravdu převychováni," dodal.
Ze školy Němci chlapce nevyhodili, rodinu perzekvovali později i komunisté. "Otci sebrali ordinaci. Našeho nejmladšího bratra nepustili ani na gymnázium," připomněl Jan Ort. Nakonec se i jemu podařilo vystudovat a všichni tři bratři se věrni rodinné tradici stali lékaři. Rok po promoci nejmladší bratr utekl z Československa, Jan Ort ho následoval za několik let. Už přes 50 let žije v USA. "Vedlo nás k tomu to, že nebyla budoucnost. Když chtěl někdo mít v kariéře pokrok, musel být ve straně. A oni už tehdy říkali: Doktora Orta nevezmeme, ten stojí na druhém břehu," vzpomínal.
Témata: Reinhard Heydrich, II. světová válka, historie
Související
27. května 2022 15:29
26. srpna 2021 12:02
27. května 2020 14:17
15. prosince 2019 18:11
9. října 2018 10:38
18. června 2018 16:17
