reklama

NATO a Ukrajina se v únoru domluvily na spolupráci speciálních sil. O dva měsíce později náměstek generálního tajemníka NATO Alexander Vershbow prohlásil, že nastal čas pro zavedení aliančních standardů v ukrajinské armádě. Sotva o týden později ale americký velvyslanec u NATO vyloučil rozšíření aliance "v několika příštích letech".

Tato zmatená poselství jen zasévají zmatek, provokují Rusko a dávají falešné naděje Ukrajině. NATO téměř není s to bránit Ukrajinu. Rusko má v okolí Ukrajiny 270.000 vojáků a 700 letadel a loni vysláním 150.000 vojáků k Ukrajině předvedlo schopnost rychlé mobilizace sil v případě konfliktu.

Krym se po anexi stal ruskou pevností. Moskva obranu poloostrova posílila 25.000 vojáky, loďmi a ponorkami i smrtonosnými raketami S-400, které jsou s to sestřelovat letouny NATO v okruhu 400 kilometrů.

Kennedy taky nechtěl rakety na Kubě

Vzhledem k této mohutné síle by měl jakýkoliv americký stratég hájící pozvání Ukrajiny do NATO odpovědět na následující otázky: Chtěly by USA podpořit závazek bránit Ukrajinu vysláním desítek tisíc dalších vojáků do Evropy, čímž by obnovily stav z dob studené války? Budou USA ochotny udeřit na velitelství a další vojenské cíle v Rusku, bude-li to vojenská situace vyžadovat? Jak odpoví, pokud Moskva v odplatě odpálí rakety na Aljašku a Evropu, anebo vpadne do Pobaltí? Jsou USA ochotny kvůli Ukrajině riskovat jadernou válku?

Pro pochopení situace by si stoupenci připojení Ukrajiny k NATO měli přečíst projev ruského prezidenta Vladimira Putina z 18. března 2014, ve kterém argumentoval, že Rusko muselo anektovat Krym, aby předešlo možnému vstupu Ukrajiny do NATO. Putin přitom obvinil Západ, že mnohokrát Rusy podvedl, i při rozšiřování NATO na východ. "NATO zůstává vojenskou aliancí. Nechci, aby mě v Sevastopolu vítali alianční námořníci," prohlásil Putin.

Není to jen rétorika. V historické analogii Rusko vidí Ukrajinu v NATO asi tak jako v roce 1962 viděl americký prezident John Kennedy sovětské rakety na Kubě.

Ale přes veškerý obdiv k Ukrajincům by si Washington měl před každým rozhodnutím o vojenském spojenectví položit otázku, zda zvýší, anebo sníží národní bezpečnost USA.

To ovšem neznamená, že by USA měly zcela přenechat budoucnost Ukrajiny v rukou Ruska. Ukrajině musí být ponechána svoboda rozvíjet jakékoli ekonomické vztahy se Západem. Washington by měl rovněž tlačit na Evropu, aby zrychlila proces vedoucí k členství Ukrajiny v EU.

reklama